Eliška Krásnohorská: Na Parnas!
Vzpomínková črta Elišky Krásnohorské, ve které vypráví, jak se propracovala mezi českou spisovatelskou elitu. Parnas zmiňovaný v názvu je pohoří poblíž Korintského zálivu, dějiště řeckých bájí a pověstí. Hora byla v mytologii považována za sídlo múz a rodiště boha plodnosti Dionýsa. Na jižním úpatí tohoto pohoří leží Delfy. Českým Parnasem se v přeneseném významu mínila skupina nejlepších spisovatelů své doby.
Kapitola Na Parnas! pochází z knihy Z mého mládí (vydáno 1921). Tématu se ale spisovatelka věnovala i v dalších článcích a črtách, například pro časopis Ženského výrobního spolku českého, který pomáhala zakládat.
Eliška Krásnohorská: Na Parnas!
Nejposlouchanější
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
Ivan Diviš: Praha už není moje město. Heslář pražských zákoutí i zakoukání
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
