Eliška Krásnohorská: Na Parnas!
Vzpomínková črta Elišky Krásnohorské, ve které vypráví, jak se propracovala mezi českou spisovatelskou elitu. Parnas zmiňovaný v názvu je pohoří poblíž Korintského zálivu, dějiště řeckých bájí a pověstí. Hora byla v mytologii považována za sídlo múz a rodiště boha plodnosti Dionýsa. Na jižním úpatí tohoto pohoří leží Delfy. Českým Parnasem se v přeneseném významu mínila skupina nejlepších spisovatelů své doby.
Kapitola Na Parnas! pochází z knihy Z mého mládí (vydáno 1921). Tématu se ale spisovatelka věnovala i v dalších článcích a črtách, například pro časopis Ženského výrobního spolku českého, který pomáhala zakládat.
Eliška Krásnohorská: Na Parnas!
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka