Edvard Munch: Moderní oko
Londýnská galerie Tate Modern připravila velkou výstavu věnovanou dílu nejznámějšího norského malíře Edvarda Muncha (1863–1944).
Práce výtvarníka s nezaměnitelným rukopisem se tak vracejí do metropole nad Temží po pouhých sedmi letech. V roce 2005 totiž uspořádala prestižní a tradiční londýnská kulturní instituce Royal Academy of Arts u příležitosti stého výročí nezávislosti Norska na Švédsku velkou výstavu jeho obrazů, zaměřenou především na Munchovy autoportréty. První sál současné expozice ostatně „akademickou“ výstavu připomene, protože tu visí také jeden z tehdy představených autoportrétů, litografie roku 1895.
Současná výstava se zaměřuje především na jeho práce z první poloviny 20. století. Představuje nejen na šedesát Munchových olejomaleb, ale také méně známou část tvorby – vystaveno je padesát mistrových černobílých fotografií. Edvardu Munchovy totiž stejně jako mnohým jeho současníkům učaroval nový výtvarný prostředek – fotografie. A nezůstal jen u ní, věnoval se ještě mladšímu médiu – filmu. I tuto téměř neznámou kapitolu jeho tvůrčího života výstava přibližuje několika ukázkami. Ovšem na rozdíl od velmi kvalitních snímků, především autoportrétů, jsou Munchovy filmové záběry spíše amatérské.
Munchovo dílo ovlivnilo nečekaně a silně na přelomu 19. a 20. století evropskou výtvarnou tvorbu. První zahraniční výstava jeho prací uspořádaná v Berlíně roku 1892 se stala bezprostředním impulsem vzniku berlínské secese. Stejně silně zasáhlo i českou výtvarnou scénu. Vliv Munchovy tvorby se výrazně projevil také v dílech mladé generace českých umělců, např. u Bohumila Kubišty, Emila Filly či Oty Gutfreunda. Munchova tvorba byla přijata jako symbol nových snah v moderním umění, jako vidění „moderního oka“. Bylo to i díky tomu, že v roce 1905 se v Praze uskutečnila velká výstava, která představila 80 obrazů a 70 grafik, z nichž většina patří k vrcholným Munchovým dílům. Expozici připravil Spolek výtvarných umělců Mánes. Naštěstí z tehdejší výstavy byla zakoupena dvě díla, z nichž jedno opravdu zásadní, Tanec na břehu, je součástí sbírek Národní galerie v Praze. Tento obraz bohužel na výstavě v Tate Modern chybí.
Návštěvníci výstavy však naopak mohou obdivovat například Munchovy Dívky na mostě (olejomalba z roku 1927) či jeden z jeho posledních obrazů – Autoportrét: Mezi hodinami a postelí dokončený v roce 1943. Toto plátno je v samém závěru expozice, v posledním z 12 výstavních sálů. A velmi zajímavá je rovněž jediná vystavená skulptura – soška Křičící ženy z roku 1907. Další příklad neznámé části Munchovy tvorby.
Výstava Edvard Munch: Moderní oko je přístupná v Tate Modern od 28. června do 14. října 2012.
Tate ModernBanksideLondon SE1 9TG
Tate Modern je zdarma přístupná denně od 10.00 do 18.00, v pátek a v sobotu až do 22.00.
Galerie moderního umění je uzavřena jen o Vánocích. Nejbližší stanice metra:
Southwark (Jubilee Line)
Informace:www.tate.org.uk/modern/
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.






