Do kin vstupuje dokument o nesmyslné železniční trati

25. leden 2012
Sibiřská tajga se podobá oceánu. Jen na místo mořských vln vítr čechrá koruny stromů lesa bez hranic

Jedním tahem tužkou nakreslil kdysi Stalin do mapy čáru v těžko přístupných, po většinu roku sněhem zavátých krajích polární tajgy na severu Ruska a přikázal: tudy povede trať.

Se stavbou se skutečně začalo, prováděli ji vězni, pro které byly zřízeny lágry, ze kterých nebylo úniku. Stavěli ji čtyři roky, přičemž mnoho z nich zemřelo vyčerpáním a podchlazením.

Byla to trať natolik nesmyslná, že její stavba byla zastavena okamžitě po Stalinově smrti. Vězni byli přemístěni jinam, těžká technika většinou zůstala na místě, koleje také. Vše, včetně koncentráků, se začalo pozvolna rozpadat. V roce 2010 se po stopách lágrů a trati samotné, respektivě toho, co po nich zbylo, vypravila česká expedice. Jejím členem byl také do té doby střihač, nyní poporvé i režisér, dokumentarista Šimon Špidla. Vznikl tak snímek Mrtvá trať, který právě vstupuje do kin. Tomáš Pilát mluvil se Šimonem Špidlou o zmíněném filmu, o tom, co expedice na své cestě viděla a nejdříve o zájmu mladých českých dokumentaristů o "ruská" či "sovětská" témata.