Divadlo Járy Cimrmana vás zve do nebe
Svou (tedy vlastně Cimrmanovu) poslední hru Afrika uvedla známá autorská dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 2002. Fanoušci jsou již zvyklí, že kvůli velké vytíženosti cimrmanovského kolektivu mezi uvedením dalšího kusu vždy hezkých pár let uplyne. "Zavedené" herecké tváře už navíc nejsou nejmladší. O to větší ocenění si zaslouží skutečnost, že se nespokojí se střídáním již osvědčených představení a stále přinášejí něco nového. 28. 10. 2008 bude mít premiéru zatím poslední divadelní hra v nastudování Divadla Járy Cimrmana: České nebe.
První podnět ke zpracování nového tématu vzešel v roce 2006 od Ladislava Smoljaka. O dva roky později, na jaře 2008, pak začal celý tým zkoušet, a již v nejbližších dnech si budou moci vyznavači typického cimrmanovského humoru vychutnat plody jeho práce. Pokud si včas zamluvili lístky, pochopitelně. Dravost, s jakou se davy vrhají na vstupenky do Divadla Járy Cimrmana, je totiž všeobecně známou skutečností, s níž je třeba počítat.
Co mohou diváci od představení očekávat? Určitě zajímavý námět a širší spektrum postav. V českém nebi se v době první světové války schází komise význačných postav české historie - praotec Čech, svatý Václav, Jan Hus, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský i babička Boženy Němcové. Řeší nejen čistě nebeskou problematiku, ale rozjímají i nad tím, co se děje "dole". "Myslíme, že když je toto téma aktuální pro nás, bude i pro diváky," řekl Zdeněk Svěrák na tiskové konferenci, která předcházela generální zkoušce Českého nebe. A většina mu dá nejspíše za pravdu. Tvůrci kladli důraz i na pečlivější kostýmování - chtěli totiž, aby jednotlivé postavy vypadaly tak, jak je lidé znají z obrázků v knihách a učebnicích.
Při práci na scénáři autorské dvojici plně došlo, že řada věcí, které se v naší historii odehrály, jsou tak paradoxní až komické, že by to sami nevymysleli lépe. České nebe však není koncentrovanou "oddechovkou" ve stylu Dobytí severního pólu, je spíše bližší např. Poslu z Liptákova, tedy tomu typu cimrmanovské tvorby, který v divácích může evokovat skrze jisté hlubší zamyšlení jak pocity veselé, tak i ty z opačného konce emočního spektra.
Kromě dobře známých obličejů (Svěrák se Smoljakem coby Učitel národů Komenský, Bořivoj Penc jako vskutku zapálený kazatel Hus, Miloň Čepelka ve své oblíbené ženské roli a zmatený praotec Čech Jana Hraběty) dostane v Českém nebi své místo též mladší generace cimrmanologů - kupříkladu Robert Bárta jako Borovský nebo Petr Reidinger jako náš patron sv. Václav.
Ať už patříte k vyznavačům cimrmanovského humoru či nikoliv, jedno se pánům sdruženým kolem Divadla Járy Cimrmana upřít nedá: Již přes 40 let vytvářejí něco unikátního, co nedělá nikdo jiný. České nebe doufejme není jejich poslední hrou v ustáleném autorském a hereckém obsazení, přesto by si její návštěvu pokud možno neměl ujít nikdo, kdo si jejich tvorby cení. Protože také klidně úplně poslední být může.
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
