Pražská nádraží v kontextu doby i městského urbanismu. Co pro hlavní město znamenají?
Pražská nádraží: Praha-Bubny
Území dnešního nádraží Praha-Bubny bylo postupně urbanizováno od roku 1850, kdy sem byla přivedena Negrelliho viaduktem železnice Severní státní dráhy směřující do Drážďan. V letech 1870 až 1873 na tomto místě začaly růst stavby pro Společnost státní dráhy: vzniklo rozsáhlé nákladové a seřazovací nádraží, železniční depo i dílny.
Z historie ale dodnes mnoho nezůstalo. Cenná budova dílen ze 70. let 19. století byla zbořena. Rozlehlá plocha nádraží v Bubnech je patrně největším nezastavěným volným areálem ve vnitřním městě. To se má ale brzy změnit.
Související
-
Nádraží Vyšehrad je jednou z nejohroženějších památek Prahy. Město teď jedná o jeho koupi
Nádraží Vyšehrad je v havarijním stavu. O jeho koupi projevilo zájem hlavní město. Někteří pražští politici totiž přišli s nápadem umístit sem Slovanskou epopej.
-
Praha, Vídeň, Berlín. Velká nádraží jako moderní obchodní centra
Nakupování se na přelomu 19. a 20. století částečně přesunulo z venkovních trhů do tržnic, už na začátku 20. století ale vznikaly také první obchodní paláce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
