Co má smysl fotit? Fotofestival Uničov nabízí přesahy do výtvarného umění a vystavuje mezi činkami

Uničovský fotofestival se zaměřuje na fotografii a její přesahy. „Znamená to, že si zveme i umělce, kteří se vyjadřují nejen fotkou, ale i různými instalacemi a videem. Není to striktně jen fotografie. Plno fotografů v dnešní době přemýšlí nad tím, co má smysl fotit a jestli má vůbec smysl fotit. Sledují proto hranice tohoto média a snaží se je nějak konfrontovat,“ upřesňuje Janoušek. Zapomeňte proto na klasickou výstavu třeba portrétních fotografií prezentovanou ve sterilních galerijních prostorách. Organizátoři zvou návštěvníky za uměním do garáže, fitness centra nebo piknikovat na zahrádku.

Naspeedovaná avokáda

Podtitulem letošního ročníku festivalu je kostka cukru. „V Uničově stál 150 let cukrovar, v roce 1998 byl ale srovnán se zemí. To nás inspirovalo, protože jeden z minulých ročníků festivalu jsme věnovali Unexu – uničovským strojírnám a chtěli jsme reflektovat místní paměť a historii,“ přibližuje Janoušek. Velkým impulsem a inspirací byla pro organizátory práce Jakuba Jansy a výstava Healing kurátorky Terezy Jindrové.

Kostka cukru je v podtitulu letošního ročníku festivalu a nechyběla ani při rozhovoru s Vojtěchem Janouškem. |foto: Soňa Nováková

Plakát s jakoby chvějícím se, naspeedovaným avokádem naopak odráží skutečný obsah festivalu, který letos tematizuje náš vztah k tělu, touhu po neustálém sebezdokonalování a potřebu to prezentovat na sociálních sítích. „Vizuál je víc o tom, jaká je dnešní společnost. Jsme takoví naspeedovaní a potřebujeme všechno hned a teď,“ míní Janoušek, který festival organizuje společně s Petrem Willertem. 

Ano, ale ne směrem k radnici

V pátek večer proběhne na uničovském Masarykově náměstí vernisáž výstavy Krmelec výtvarnice Marie Meixnerové, která si říká (c) merry. „Chtěla jsem udělat něco výrazného a aktivizovat diváka. Co může být výraznějšího než vystavit na náměstí v maloměstě lidskou zadnici?“ říká provokativně Marie. Vzápětí ale rozvíjí myšlenku, proč objekt zpracovala do podoby krmelce: „V polaritě sena a lidského pozadí se pro mě odráží otázky udržitelnosti jak ve vztahu k vlastnímu tělu, tak k přírodě. Všechny environmentální snahy, znovuučení se žít v přírodě, uvědomovat si přírodu kolem sebe a její základní vztahy, jako je potravní řetězec.“

Umělkyně (c) merry chtěla svým krmelcem aktivizovat diváky. |foto: archiv Marie Meixnerové

Na fotofestival zavítá kolem stovky návštěvníků, což ho řadí mezi akce pro vyznavače akcí s komorní, rodinnou atmosférou. Událost se koná s finanční podporou města. Na programu jednání Rady města Uničov se letos objevil i Krmelec, který prošel s podmínkou, že obraz nesmí směřovat do oken radnice.

Návštěvníkům festivalu představí svou tvorbu také mimo jiné laureát ceny Jindřicha Chalupeckého Martin Kohout, na své Spiritual fitness pozve výtvarník Jakub Jansa a mezi činkami můžeme rozjímat nad bodybuildingem s Markem Tischlerem a jeho výtvarným souborem s názvem Lepšího já. Kompletní program festivalu, který se koná 19.–21. 7., naleznete na webu festivalu.

Jak festival vznikl, proč se fotograf Imrich Veber vydal 80 kilometrů pěšky se dvěma kilogramy cukru na zádech a kdy dorazí do Uničova? Pusťte si celé ArtCafé doprovázené hudbou podle výběru Pavla Klusáka, který se ve svém bloku zaměřil na nové album osobitého písničkáře Jiřího Smrže: