Co je biosémiotika
V dnešních minutách ze světa vědy nahlédneme na samé pomezí vědy, kde se formují nové myšlenky a směry, které jsou někdy přijímány, jindy zavrhovány – k takovým směrům patří i biosémiotika.
Ve vědě existují nejen už tradiční, etablované obory, ale objevují se i obory – nebo spíš možná směry – hraniční, které někdy vedou ke vzniku oborů nových, jindy opět odezní, někdy se setkávají s nepochopením – prostě i věda je živý proces zahrnující v sobě hledání i tápání.
Jedním z takových zatím spíš hraničních směrů je tzv. biosémiotika. Připomeňme, že sémiotika je věda, která se zabývá znaky a znakovými soustavami z různých hledisek, mimo jiné z hlediska vyjadřování smyslu, komunikace a interpretace, je to typicky odvětví vědy literární a kulturní.
Biosémiotika se pak zajímá o význam, komunikaci a spolupráci buněk i celých organismů. Věnují se jí i badatelé z Katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovu vysvětluje docent Anton Markoš, setkávají se tam filozofové, historikové vědy a biologové, kteří se navzájem ovlivňují: Jedno z témat, na která se zaměřují, je právě pojem význam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
