Co je biosémiotika
V dnešních minutách ze světa vědy nahlédneme na samé pomezí vědy, kde se formují nové myšlenky a směry, které jsou někdy přijímány, jindy zavrhovány – k takovým směrům patří i biosémiotika.
Ve vědě existují nejen už tradiční, etablované obory, ale objevují se i obory – nebo spíš možná směry – hraniční, které někdy vedou ke vzniku oborů nových, jindy opět odezní, někdy se setkávají s nepochopením – prostě i věda je živý proces zahrnující v sobě hledání i tápání.
Jedním z takových zatím spíš hraničních směrů je tzv. biosémiotika. Připomeňme, že sémiotika je věda, která se zabývá znaky a znakovými soustavami z různých hledisek, mimo jiné z hlediska vyjadřování smyslu, komunikace a interpretace, je to typicky odvětví vědy literární a kulturní.
Biosémiotika se pak zajímá o význam, komunikaci a spolupráci buněk i celých organismů. Věnují se jí i badatelé z Katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovu vysvětluje docent Anton Markoš, setkávají se tam filozofové, historikové vědy a biologové, kteří se navzájem ovlivňují: Jedno z témat, na která se zaměřují, je právě pojem význam.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.