Chvíle u mikrofonu
Víkendová příloha věnovaná 90. výročí českého rozhlasového vysílání nabídla k poslechu unikátní texty z literární pozůstalosti legendárního rozhlasového reportéra dr. Franty Kocourka. Jeden z jeho rukopisů si zde můžete prohlédnout a přečíst sami, je to vyprávění o toužebném čekání na arcibiskupa při jedné z mnoha reportáží na konci 30. let.
Mezi rozhlasové osobnosti největšího významu se dokázal zapsat během relativně krátké doby – mezi léty 1934 a 1942, kdy zemřel v Osvětimi. V písemnostech uložených v archivu Českého rozhlasu lze najít mnoho textů jeho reportáží, komentářů, průvodních textů „naučných montáží“ o Praze, ceremonií, které reportoval a podobně.
Vedle těchto vážných a zásadních rukopisů, jejichž autentická podoba prozrazuje dokonce i zásahy protektorátní cenzury, jsou mezi archiváliemi k nalezení také přednášky, články nebo kapitoly, které dr. Franta Kocourek napsal do tehdy chystané knihy Jiřího V.Šamly Veselý mikrofon. Díky nim si můžeme udělat obrázek o provozu rozhlasového vysílání ve 30. letech.
Díky dr. Kocourkovi nahlédneme do hlasatelny a dozvíme se, co všechno hlasatelé dělali a museli zvládat. Miroslav Táborský přečte vzpomínku na jednu vydařenou reportérovu improvizaci na motivy nástupní řeči nového Belgického krále a dojde i na úvahy o tom, jak na člověka působí živé vystoupení před mikrofonem, jak rozhlasový mluvčí vnímá energii proudící od něho k lidem a dost možná také naopak. Ukazuje se totiž, že pracovníci rozhlasu před 70 lety vnímali „kouzlo“ vysílání úplně stejně jako ho vnímají ti dnešní.
Nejposlouchanější
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
„Jára Cimrman se tu narodil.“ Zdeňek Svěrák oslaví 90. narozeniny na vlnách Českého rozhlasu
-
Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
