Chvíle u mikrofonu

Mezi rozhlasové osobnosti největšího významu se dokázal zapsat během relativně krátké doby – mezi léty 1934 a 1942, kdy zemřel v Osvětimi. V písemnostech uložených v archivu Českého rozhlasu lze najít mnoho textů jeho reportáží, komentářů, průvodních textů „naučných montáží“ o Praze, ceremonií, které reportoval a podobně.

Rukopis dr. Franty Kocourka |foto: Tomáš Černý

Vedle těchto vážných a zásadních rukopisů, jejichž autentická podoba prozrazuje dokonce i zásahy protektorátní cenzury, jsou mezi archiváliemi k nalezení také přednášky, články nebo kapitoly, které dr. Franta Kocourek napsal do tehdy chystané knihy Jiřího V.Šamly Veselý mikrofon. Díky nim si můžeme udělat obrázek o provozu rozhlasového vysílání ve 30. letech.

Rukopis dr. Franty Kocourka |foto: Tomáš Černý

Díky dr. Kocourkovi nahlédneme do hlasatelny a dozvíme se, co všechno hlasatelé dělali a museli zvládat. Miroslav Táborský přečte vzpomínku na jednu vydařenou reportérovu improvizaci na motivy nástupní řeči nového Belgického krále a dojde i na úvahy o tom, jak na člověka působí živé vystoupení před mikrofonem, jak rozhlasový mluvčí vnímá energii proudící od něho k lidem a dost možná také naopak. Ukazuje se totiž, že pracovníci rozhlasu před 70 lety vnímali „kouzlo“ vysílání úplně stejně jako ho vnímají ti dnešní.