Čeští vědci simulovali chůzi neandrtálců

Dávno před příchodem anatomicky moderních lidí do Evropy obývali tento kontinent jejich evolučně blízcí příbuzní – neandertálci. Po nějakou dobu žili v této oblasti souběžně, pak zhruba před 30 až 25 tisíci lety neandertálci postupně vymizeli. Proč? Co je znevýhodňovalo v porovnání – a vlastně i v konkurenci – s člověkem dnešního typu? Byla to stavba jejich těla nebo způsob života? Nedokázali se přizpůsobit změnám klimatu – či to byly jiné, nám zatím neznámé faktory? Jaký přesně byl vztah neandertálců k anatomicky moderním lidem – a jaké je jejich místo v evoluci?

Paleontologové, archeologové i další odborníci hledají odpovědi na tyto otázky už od objevu prvních kosterních pozůstatků neandertálce v polovině 19. století. Jednou z hypotéz, proč neandertálci vymizeli, bylo, že jejich pohyb byl energeticky příliš náročný – až o 30 % náročnější než u anatomicky moderních lidí, takže si potřebovali opatřit větší množství potravy – a přitom nedokázali ujít tak velkou vzdálenost při jejím získávání. Nižší účinnost chůze tak mohla být jedním z faktorů, proč neandertálci nemohli obstát v konkurenci s anatomicky moderními lidmi.

Vědci vzali v potaz i velikost nohou neandrtálců

Docent Vladimír Sládek a Mgr. Martin Hora z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ve své nové studii, kterou uveřejnil ve svém únorovém vydání prestižní paleontologický časopis Journal of Human Evolution, ukazují něco jiného: Propočítali účinnost chůze neandertálců pomocí modelu zahrnujícího víc parametrů než dřívější práce, totiž jak hmotnost těla, tak i délku, stavbu a další parametry kostí dolních končetin.

Vyšlo jim, že chůze neandrtálců na danou vzdálenost sice byla skutečně méně účinná než u moderních lidí, ale rozdíl není zdaleka tak dramatický, jak se původně předpokládalo – a u žen byla ještě menší než u mužů. Důvod spočíval především ve vyšší hmotnosti neandertálců oproti anatomicky moderním lidem: ovšem v přepočtu na kilogram váhy neandertálci naopak spálili dokonce méně energie než lidé dnešního typu – a to právě díky stavbě dolních končetin.