České hudební ceny. Apollo, Anděl, Vinyla. Každá z nich má své místo

„Pokud jsem v něčem skeptický, tak to není budoucnost hudebních cen, ale spíš to, jaká je reflexe nejenom těch cen, ale hudby obecně u nás. S tím souvisí i to, jak ceny vnímají lidé,“ postěžoval si v ArtCafé Viktor Palák z cen Vinyla na mediální obraz české hudební scény v mainstreamových médiích. Podle Honzy Vedrala, který mimo cen Anděl stojí i za hudebním magazínem Headliner, nejde o problém nedostatku kvalitních publicistů a kritiků. „Je úplně něco jiného psát pro Radio Wave a psát pro Deník nebo ČTK – to jsou zcela odlišné disciplíny. A v každé z těchto disciplín najdeme lidi, kteří píší fundovaně a velmi dobře.“

Různé hudební ceny mají smysl

Všichni hosté se shodli, že v Česku existuje pro různá hudební ocenění prostor. „Hudební scéna se od devadesátých let nesmírně proměnila. Zvláště nástupem technologií. To že máme tři hudební ceny, o kterých se tu bavíme, je symbolem této proměny. Lidé jsou dnes daleko zvyklejší se dostávat k hudbě svými vlastními kanály. A pop přijímá věci, které byly na okraji, protože jsou zdánlivě nové. A děje se to i v českém měřítku,“ dodává Vedral. Připomíná také rozmanitost slavnostního předání cen Anděl, kde se v rámci jednoho večera potkají na pódiích skupiny Mirai, J.A.R., Wild Tides, David Stypka, Paulie Garand nebo VR/Nobody.

Už na začátku šedesátých let získali první hudebníci ocenění v anketě časopisu Mladý svět. Zlatého Slavíka si tehdy jako první odnesl Waldemar Matuška. V následujících letech to byli Karel Gott, Eva Pilarová nebo Marta Kubišová. V případě těchto cen ale vzešli vítězové z výsledků hlasování čtenářů, respektive posluchačů. A jak bylo vždy správně uváděno, jednalo se (a dodnes tomu tak je i v případě Českého slavíka Mattoni) pouze o anketu popularity.

Silná česká trojka

Ceny Anděl se můžou pyšnit titulem nejstarších odborných cen. Už na počátku měly ambici obsáhnout celou hudební branži a všechno, co se v ní děje, jak popsal Honza Vedral: „Myslím, že to v devadesátých letech byla tendence se připodobnit západnímu světu a mít tam stejné věci. První ročníky si z odborného hlediska sežraly nějakou kritiku, pak přišlo období, kdy některé ročníky byly silnější a některé slabší.“ V současné době procházejí ceny Anděl restartem. Mají zcela nové vedení a vítěze vyhlašuje IFPI (Národní federace hudebního průmyslu).

Čtěte takéNominace na Anděla: nejvíc jich mají kapely J.A.R. a Mirai

Čtěte takéCena Apollo oznámila nominace letošního ročníku, šance mají Fiordmoss, Wild Tides nebo J.A.R.

„Vinyla ocenila poprvé umělce za rok 2011. Vznikla z iniciativy Pavla Uretšlégra a Tomáše Grombíře. První zprávy podávaly Vinylu jako cenu, která chce být jakýmsi ekvivalentem Ceny Jindřicha Chalupeckého – tedy ceny, která si všímá proudů a tendencí ne úplně tak zjevných. Něčeho umělečtějšího, možná i undergroundovějšího,“ popsal vznik Vinyly Viktor Palák.

Naopak ceny Apollo měly svůj předobraz například v britské Mercury Prize nebo kanadské Polaris, jak řekl Pavel Kučera: „Jedná se o snahu upozornit na alba, která vyšla v daném období a mají v sobě jistou progresi a vývoj, bez žánrového rozlišení. Nejsou tam na rozdíl od ostatních tady zmíněných cen žádné kategorie. Jde skutečně jen o album vydané v daném roce.“

Ocenění za rok 2017

Ceny Vinyla už své vítěze znají – Nejlepší deskou roku 2017 se stalo album Půl litru země od skupiny Pacino, Objevem roku zvolili porotci projekt Enchanted Lands a Počinem roku byly aktivity Genot Centre. Vítězové druhého kola hlasování odborné kritiky Apollo budou oznámeni dnes, 8. března. Ceny Anděl poznají své nové majitele o dva týdny později, 20. března.

Celý záznam pořadu včetně dalších hostů a hudby nominovaných hudebníků, kterou vybral Ondřej Bambas, si můžete poslechnout zde: