Černé třísky uhlí zadřené do duše Jiřího Koláře. Vychází literárněhistorická publikace Jiřího Miky o dospívání významného českého umělce na Kladně
Ačkoliv toho bylo o životě i díle významného českého spisovatele a výtvarníka Jiřího Koláře napsáno hodně, přece jen zůstávají některá kolářovská témata trochu přehlížena či přinejmenším dosud nevytěžena. Patří k nim i okolnosti Kolářova dospívání ve středočeském Kladně, o němž pojednává kniha Jiřího Miky s názvem Třísky na duši, která nedávno vyšla péčí kladenského spolku Halda.
Když si roku 2014 v Kladně připomínali 100. výročí narození Jiřího Koláře, kromě pamětní desky a výstavy přišli organizátoři vzpomínkové akce se slibem, že v dalším roce vydají publikaci věnovanou právě Jiřímu Kolářovi a Kladnu, kde tento umělec strávil celých dvacet let. Přistěhoval se sem totiž coby jedenáctiletý chlapec a Kladno opouštěl v roce 1945 jako čerstvý třicátník, autor několika básnických sbírek a člen věhlasné Skupiny 42. Slibovaná kniha nakonec vyšla až letos na podzim. Čekání ovšem stálo za to – bibliograf, knihovník a někdejší ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Jiří Mika napsal s využitím četných dobových pramenů i bohaté sekundární literatury sice drobnou, ale nadmíru čtivou, přehlednou a oku lahodící knížku, která zajímavým způsobem dokresluje portrét Jiřího Koláře.
Kolářova formující kladenská zkušenost
V několika chronologicky řazených kapitolách se čtenář seznamuje nejen s rodinnými poměry a osobními zájmy budoucího literáta nebo s osobnostmi a okolnostmi, které jej v dané době utvářely, ale rovněž s historií a proměnami samotného Kladna. Jak totiž Jiří Mika ve své knize přesvědčivě dokládá, město dolů a hutí i tamější dělnické prostředí se výrazně podepsaly na Kolářově lidském a uměleckém vývoji. Nejenže dospíval ve specifických průmyslových kulisách, ale sám pocházel z proletářského prostředí a skromné poměry i jazyk ulice se hluboce otiskly do jeho básní, z nichž některé nalezneme otištěné v přítomné knize.
Úzké sepětí Jiřího Miky s Kladnem a jeho osobní kontakty s místními pamětníky i znalci kladenské historie se odrazily zejména v detailním zmapování Kolářovy účasti na tamním společenském a kulturním životě ve zmíněném období, od jeho působení v recitačním kroužku přes formující čtenářské zkušenosti až po členství v Komunistické straně Československa a s ní spjatých lokálních organizacích či redakcích. Autor přitom ovšem nijak nezastírá, že Kolářův vztah ke Kladnu byl přinejmenším ambivalentní a někdy se o něm vyjadřoval dosti nelichotivě.
Publikace Třísky na duši je skvělým příkladem toho, jak zajímavé plody může přinášet takzvaná regionální literatura, na kterou si mnozí čtenáři zvykli dívat trochu spatra. Stačí nalézt příhodné téma, jehož dosavadní reflexi lze s využitím místních zdrojů – jak lidských, tak materiálních – dále prohloubit či obohatit. V případě Jiřího Koláře a Kladna se to rozhodně podařilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
