Černé třísky uhlí zadřené do duše Jiřího Koláře. Vychází literárněhistorická publikace Jiřího Miky o dospívání významného českého umělce na Kladně

12. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Kolář (1979)

Ačkoliv toho bylo o životě i díle významného českého spisovatele a výtvarníka Jiřího Koláře napsáno hodně, přece jen zůstávají některá kolářovská témata trochu přehlížena či přinejmenším dosud nevytěžena. Patří k nim i okolnosti Kolářova dospívání ve středočeském Kladně, o němž pojednává kniha Jiřího Miky s názvem Třísky na duši, která nedávno vyšla péčí kladenského spolku Halda.

Z knihy Jiří Mika: Třísky na duši. Kladenské roky Jiřího Koláře

Když si roku 2014 v Kladně připomínali 100. výročí narození Jiřího Koláře, kromě pamětní desky a výstavy přišli organizátoři vzpomínkové akce se slibem, že v dalším roce vydají publikaci věnovanou právě Jiřímu Kolářovi a Kladnu, kde tento umělec strávil celých dvacet let. Přistěhoval se sem totiž coby jedenáctiletý chlapec a Kladno opouštěl v roce 1945 jako čerstvý třicátník, autor několika básnických sbírek a člen věhlasné Skupiny 42. Slibovaná kniha nakonec vyšla až letos na podzim. Čekání ovšem stálo za to – bibliograf, knihovník a někdejší ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Jiří Mika napsal s využitím četných dobových pramenů i bohaté sekundární literatury sice drobnou, ale nadmíru čtivou, přehlednou a oku lahodící knížku, která zajímavým způsobem dokresluje portrét Jiřího Koláře.

Kolářova formující kladenská zkušenost

V několika chronologicky řazených kapitolách se čtenář seznamuje nejen s rodinnými poměry a osobními zájmy budoucího literáta nebo s osobnostmi a okolnostmi, které jej v dané době utvářely, ale rovněž s historií a proměnami samotného Kladna. Jak totiž Jiří Mika ve své knize přesvědčivě dokládá, město dolů a hutí i tamější dělnické prostředí se výrazně podepsaly na Kolářově lidském a uměleckém vývoji. Nejenže dospíval ve specifických průmyslových kulisách, ale sám pocházel z proletářského prostředí a skromné poměry i jazyk ulice se hluboce otiskly do jeho básní, z nichž některé nalezneme otištěné v přítomné knize.

Přebal knihy Jiří Mika: Třísky na duši

Úzké sepětí Jiřího Miky s Kladnem a jeho osobní kontakty s místními pamětníky i znalci kladenské historie se odrazily zejména v detailním zmapování Kolářovy účasti na tamním společenském a kulturním životě ve zmíněném období, od jeho působení v recitačním kroužku přes formující čtenářské zkušenosti až po členství v Komunistické straně Československa a s ní spjatých lokálních organizacích či redakcích. Autor přitom ovšem nijak nezastírá, že Kolářův vztah ke Kladnu byl přinejmenším ambivalentní a někdy se o něm vyjadřoval dosti nelichotivě.

Publikace Třísky na duši je skvělým příkladem toho, jak zajímavé plody může přinášet takzvaná regionální literatura, na kterou si mnozí čtenáři zvykli dívat trochu spatra. Stačí nalézt příhodné téma, jehož dosavadní reflexi lze s využitím místních zdrojů – jak lidských, tak materiálních – dále prohloubit či obohatit. V případě Jiřího Koláře a Kladna se to rozhodně podařilo.

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.