Bruselský sen

U příležitosti 50. výročí slavné československé přehlídky uspořádala Galerie hlavního města Prahy výstavu pojatou jako multimediální prezentaci. Návštěvníkům přibližuje ve své první části podobu Československého pavilonu prostřednictvím autentických exponátů, dokumentace a dobových fotografií a ve druhé části ukazuje vliv v rozličných kulturních sférách na přelomu 50. a 60. let. Výstava je dílem týmu spolupracovníků Galerie hl. m. Prahy, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně a společnosti Arbor vitae.

Československý pavilon byl výkřikem dokonalosti, překročil horizonty své doby po stránce architektonické, umělecké, prezentační a komunikační. Proto výstava začíná objasněním, jaké okolnosti vzniku pavilonu nahrávaly. Začíná jako černý tunel plný politických a společenských milníků; rok 1953: měnová reforma, úmrtí Stalina a Gottwalda, komunistické sjezdy a květnová přehlídka na Letné, představení modelu Tatra 603, zahájení vysílání Československé televize, vyhlášení přípravy bruselského Expa; rok 1955: první spartakiáda, odhalení největšího evropského pomníku J. V. Stalina na Letné; rok 1956: spisovatelé protestují proti nesvobodě; rok 1957: první štěpná reakce atomového reaktoru a vypuštění první sovětské umělé družice Sputnik 1.

Atomium v průběhu výstavby, v popředí Tatra 603. Repro: Svět v obrazech, 1958, č. 17, s. 5|foto: www.expo58.info

Československo angažovalo na vytvoření svého pavilonu na Expu nejlepší odborníky. Budova, která navazuje na funkcionalismus meziválečné avantgardy, je dílem Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Na interiéru se podíleli např. Adolf Hoffmeister nebo Jiří Trnka. Významným krokem k úspěchu byla koncepce celé výstavy. Politické poselství se sice do přehlídky nutně protlačilo, nebylo však prvoplánově patrné. Výstava měla náš stát nevtíravě ukázat jako úspěšnou socialistickou zem, kde všichni společně pracují pro blaho. Československá prezentace měla samozřejmě dobře představit nejen celý stát, ale především obchodní produkty. Musíme ovšem podotknout, že ani tato snaha nebyla na první pohled viditelná. Téma bruselské výstavy znělo: Jeden den v Československu. Expozice byla rozdělena do tří částí: práce, odpočinek a zábava.

Expozice Bruselský sen|foto: www.expo58.info

Současná výstava mapuje bruselský pavilon tak, jak se jím skutečně procházelo. Každé z oddělení bylo zařízeno podle jednotné scénografie s klíčovým výtvarným dílem, jež znázorňovalo určité odvětví průmyslu nebo oblast kultury. Společným pojítkem byla i jednotná grafika všech oddělení. Nejprve se tedy návštěvníci současné výstavy vydají do sféry průmyslu mezi strojírenské či energetické výdobytky. Energetická instalace byla díky blikání světel a postupnému rozsvěcování a zhasínáním uměleckým zážitkem.

Reklamní prospekt skútru Čezeta J. F. Kocha, vyráběného od roku 1957 v ČZ Strakonice. Národní technické muzeum|foto: www.expo58.info

Velké pozornosti se těšila expozice skla. Čeští skláři měli ve světě stále dobré jméno. Po 2. světové válce se sklářství posunulo do kolektivní výroby a skláři zakázkou na Expo po dlouhé době dostali možnost experimentovat a vytvářet velká prostorová díla. Kromě předmětů užité tvorby se objevily i mozaiky, vitráže nebo velká interiérová fontána. Bohužel se do dnešních dnů uchovalo jen málo původních exponátů. Autoři děl často ani nevědí, kde jejich výtvory skončily.

Jaroslav Ježek, porcelánový servis Manon, 1959. Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Foto: Gabriel Urbánek|foto: www.expo58.info

V dalším oddělení pojmenovaném Vkus se zároveň představovaly šperky, zbraně, textil či móda. Expozice byla rozčleněna do barevných oddílů vyjadřujících čtyři roční období a aktivity pro ně typické. Podzim byl ve znamení lovu, zima patřila kultuře. V barvách byly provedeny i jednotlivé exponáty jako např. modrá kytara. Mezi původní exponáty patří na výstavě boty z gottwaldovského Svitu. Velký zájem byl o oddíl Děti a loutky. Scénu z hraček nazvanou Strom hraček vytvořil Jiří Trnka. Československé výtvarné umění představovala výstava 50 let moderního umění, kde byla zastoupena např. díla Emila Filly.

Expozice Bruselský sen|foto: www.expo58.info

V kulturní oblasti se Československo prezentovalo také prací s novými médii. Za ústřední ideovou dvojici zde můžeme považovat Emila a Alfréda Radoka. Bruselskému publiku se představil polyekran, složitá a velmi efektní montáž filmu a diapozitivů, promítaných z různých úhlů. Tato náročná technika ukazovala Prahu jako město hudby a československý lid jako muzikálně založený národ. Multimediální přestavení Laterny Magiky přineslo souboru světovou slávu a četná pozvání na zahraniční turné. Byl zde živý i nahraný orchestr, zpěváci a tanečníci. Návštěvníci nezvyklého vystoupení mohli obdivovat např. nohy goralských tanečníků na plátně za doprovodu čtyř živých cimbalistů nebo postupně se zjevujícího Jiřího Šlitra hrajícího na různé nástroje, až se na jevišti připojil i umělec z masa a kostí. Se vstupenkami na tuto podívanou se dokonce obchodovalo na černém trhu a fronty před naším pavilonem se ke konci výstavy neobyčejně protahovaly a klikatily. Na dnešní výstavě se můžeme podívat na část záznamu vystoupení v dokumentu Zdeňka Kopáče.

Kromě potěchy duše skýtala československá prezentace i možnost osvěžit hrdlo a zaplnit žaludek ve dvou restauracích, jedné honosné ve francouzském stylu a druhé lidové, plzeňské. Pro tuto příležitost bylo vyrobeno speciální nádobí, příbory a jídelní lístky.

Na vysoké úrovni byla v Bruselu propagace celé akce od výroby propagačních materiálů a předmětů po práci s médii. Novináři dokonce zažili zhmotnění ideje Jeden den v Československu, když byli do naší republiky letecky přepraveni. V československém pavilonu byli návštěvníkům k dispozici průvodci. Na současné výstavě můžeme vidět, jak vypadal manuál ošemetných otázek a odpovědí, které museli ovládat. Na otázku, zda byli tímto způsobem proškoleni, museli odpovídat negativně. Jedna z otázek manuálu také zněla: "Máte s sebou mladé ženy, mohly by se tu provdat? Odpověď: "Láska nemá hranic, nikdo by jim to nevytýkal. Všechny ženy jsou však provdány, a tak to nepadá v úvahu."

Expozice Bruselský sen|foto: www.expo58.info

Současná výstava v Městské knihovně přináší reálný pohled na československou účast na Expu 58. Událost neglorifikuje, ale vystihuje přínos i stinné stránky naší prezentace. Do dnešních dnů se dochovalo jen málo originálů, a tak organizátoři vytvořili věrohodnou kulisu pavilonu pomocí velkoformátových fotografií doplněných dalšími materiály a někdy i originálními předměty. Je zajímavá pro laickou veřejnost i díky harmonickému dojmu instalace a řazení, jež bylo vytvořeno v souladu s původním pavilonem. Výstava má nepochybě odborný přínos, protože zatím nebyla tak komplexní akce československé účasti na Expu 58 v Bruselu věnována. Výstavu doplňuje i řada doprovodných přednášek, besed, komentovaných prohlídek, projekcí filmů, poslechových pořadů, výtvarných aktivit či divadelních produkcí.