Boty Ladislava Pohrobka nebo roucho Jiřího z Poděbrad. Výstava ukazuje pohřební oděvy českých králů
Část pohřební výbavy králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad je do konce dubna k vidění v Rytířském sále píseckého hradu. Textilie jsou součástí archeologických sbírek Pražského hradu a je to vůbec poprvé, kdy tyto předměty opustily sídlo českých králů. Jen jedna část textilie byla před několika lety vystavená ve Florencii.
„K vidění je tu ceremoniální oděv Ladislava Pohrobka, který je bohatě zdoben rostlinnými motivy, z nichž vyniká motiv granátového jablka. Ladislav Pohrobek zemřel pravděpodobně na akutní leukémii v roce 1457 a vznikla tedy naléhavá situace, jak vybavit panovníka na jeho poslední cestu. Jeho pohřební dalmatika byla patrně sešitá ze dvou světských oděvů a zdá se, že ze stejné látky byly zhotoveny i pohřební boty,“ říká archeolog Jaroslav Jiřík.
V Ladislavově rakvi byl i sametový polštář, podobný měl v rakvi i Jiří z Poděbrad. „V roce 1928 byla královská hrobka otevřena a z různých důvodů byly tyto textilie vyjmuty. Dlouho se předpokládalo, že polštářek, který nyní známe jako Ladislavův, náležel Jiřímu z Poděbrad a obráceně, ovšem dochované fotografie ukazují, že tomu tak nebylo. Dnes téměř s jistotou můžeme oba exempláře polštářků správně identifikovat.“
Součástí výstavy je například i pohřební plášť Jiřího z Poděbrad. „Je to kopie dalmatiky a jedná se o unikátní záležitost. V době pohřbu Jiřího to byla látka více než jedno století stará. Byla utkaná přibližně v polovině 14. století. Dominantním motivem je tu motiv čínských fénixů," dodává Jaroslav Jiřík.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
