Boston bude tančit podle Zusky

Zuskova verze slavného baletu Romeo a Julie ovládla ceny Thalie, získala čtyři nominace a dvě ceny pro hlavní interprety. Pro premiéru České baletní symfonie II vytvořil choreografii Stabat Mater na hudbu Antonína Dvořáka. Nyní umělecký šéf pražského baletu odjel do amerického Bostonu, kde bude mít americkou premiéru jeho choreografie „D. M. J. 1953–1977“.

Ředitel souboru Boston Ballet Mikko Nissinen si toto dílo vybral do svého repertoáru. Baletní mistři Michaela Černá a Jan Kodet s americkými tanečníky pracovali intenzivně tři týdny. Nyní už přípravy směřují k finále, premiéra bude 8. května.

Choreografie není nová

Inscenace D. M. J. 1953–1977 měla v České republice premiéru před deseti lety v Národním divadle v Brně. Petr Zuska ji připravoval u příležitosti Roku české hudby 2004. A tehdy váhal, jaké hudební dílo pro svůj balet zvolit: „Líbilo se mi Largo z Dvořákovy Novosvětské, Třetí symfonie Martinů a samozřejmě Janáček a jeho klavírní komorní lyrika, která je pro mne jednou z nejsrdečnějších záležitostí. Neměl jsem ale žádné téma. Inspirace přišla z mého pobytu v Izraeli, kdy jsem odešel asi na půl dne do pouště.

Pochopil jsem, jak Antoine de Saint-Exupéry píše, že poušť k vám promlouvá. Když jste tam sám a posloucháte ji. To neuvěřitelné ticho skutečně mluví. Takový moment se stane párkrát za život, měl jsem pocit, že jsem se potkal sám se sebou, že čas a prostor přestal existovat, celé universum se spojilo do jednoho momentu, do mě a já zároveň do něj. Druhá inspirace pramení z mé fascinace hřbitovy – už jako malý jsem chodil na hřbitůvek v Dejvicích, kde jsem koukal na náhrobky a četl iniciály a letopočty. A cítil jsem pocity, které jsou velmi podobné pobytu v poušti nebo vysoko v horách. Přišlo mně, že moment potkání sama sebe je možná i moment smrti.“