Benedict Wells píše o největší ztrátě, která nás může v životě potkat. Ke knize si připravte kapesník
O konci osamělosti pojednává čtvrtý román mladého německého autora Benedicta Wellse. Knihu o ztrátě, smutku, odvaze i štěstí, psanou bez patosu, dokonce s lehkou nadsázkou, vydalo curyšské nakladatelství Diogenes.
O Benedictovi Wellsovi se poté, co vyšla jeho prvotina nazvaná Becksovo poslední léto (2008, zfilmováno 2015), hovořilo jen v superlativech: mladý, nadaný, padl dokonce i přívlastek geniální, nejmladší autor švýcarského nakladatelství Diogenes. Třetí Wellsův román vyšel pod názvem Téměř geniální a byl měsíce na žebříčku bestselerů.
Je vůbec ještě možné stupňování této superlativní situace?Že to možné je, dokazuje jeho čerstvá novinka, román s výstižným názvem O konci osamělosti je opravdu - až na několik maličkostí - výtečný. Zatímco jeho předešlé tituly byly stylisticky trochu ledabylé, ten aktuální je vycizelovaný do poslední čárky. Wells napsal původně 800 stránek a krátil a krátil. Výsledkem této promyšlené redukce je hutnost na necelých čtyřech stech stránkách, která nás občas donutí vytáhnout i kapesník.
Jules, čtyřicátník a otec dvojčat, leží po těžké nehodě na motorce v nemocnici a třídí své vzpomínky. Touto klasickou literární retrospektivou, začíná román vlastně podruhé. Wells vypráví příběh Julese, jeho staršího bratra Martyho a sestry Liz. Oba rodiče zemřou při autonehodě a děti skončí v internátu. Z Julesa se stane plachý podivín mající jen jednu přítelkyni, Alvu, která poznamenává jeho celý život. Jaké kvality má tento vztah, poznává Jules poměrně pozdě.
Benedict Wells píše mistrně o velkých tématech jakými je ztráta nejbližších, osamělost a sebeodcizení. Při jejich zpracování je velmi těžké nezabřednout do patosu a kýče. Autor to řeší jemnou nadsázkou, ironií a občas i malou porcí prostořekosti.
V jeho románu jde o překonání samoty a vyrovnávání se s osudem. Ale také o to, co je v člověku nezměnitelné, ať se stane cokoliv. Jules hledá odpovědi a nakonec je nachází a přestává být sám.
Benedict Wells: Vom Ende der Einsamkeit. Diogenes, Zürich 2016, 368 stran.
Benedict Wells se narodil v roce 1984 v Mnichově. Dětství strávil v různých internátech, po maturitě se přestěhoval do Berlína a začal psát. Studium zavrhnul a na psaní si vydělával příležitostnou prací. Před několika lety vyšlo náhodou najevo, že jeho skutečné jméno je von Schirach. Jeho sestra je známá filozofka Ariadne von Schirach a jeho bratrancem je Ferdinand von Schirach, spisovatel. Pseudonym Wells si vzal dávno předtím, než začal psát - chtěl se od rodiny distancovat, především kvůli prapředkovi Baldurovi von Schirach, který byl v době národního socializmu říšským vůdcem mládeže. Velkým vzorem Benedicta Wellse je John Irving a proto zvolil toto příjmení z Irvingova románu Pravidla moštárny.
