BáSnění Jana Sojky
Básník a prozaik Jan Sojka čte a komentuje texty Jana Zábrany, Jiřího Pištory a Petra Čermáčka. První díl obsahuje expresivní výrazy, poslech proto není vhodný pro děti a mladistvé.
Jan Sojka (1973) vystudoval bohemistiku a historii a v současnosti v Plzni působí jako středoškolský učitel. Píše poezii, prózu a příležitostně se věnuje i dramatické tvorbě.
Sojka je autorem čtyř básnických sbírek – Směr spánku (Weles, 2006), za kterou získal Cenu Bohumila Polana, dále Oči krále Havrana (Protis, 2009), Krypty (Galerie města Plzně, 2013) a Sesuv noci (Weles, 2019), která v témže roce vyšla v překladu Eriky Abrams také v Paříži. Rovněž je zastoupen ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (Weles, 2010) a v antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020).
Z prozaické tvorby mu v poslední době vyšel povídkový soubor Rodina a jiné regály (Host, 2020) nebo román Učitel je ve třídě sám (Artes Liberales, 2018).
Je jedním ze zakladatelů nonkonformního souboru Antidivadlo. Žije v Plzni.
S autorem připravil Dominik Mačas.
Natočeno v roce 2021.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Jan Zábrana: bez názvu Divné přismahlé přátelství… (ze sbírky Zeď vzpomínek, Atlantis 2004)
- Jan Sojka: Temný bod na konci noci (ze sbírky Sesuv noci, Weles 2019)
- Jiří Pištora: dva fragmenty básní Vypadalo to na stoletou noc a Nějaký den… v tisícileté modři (ze sbírky Země přibližných, Mladá fronta 1965)
- Jan Sojka: Dotazník (ze sbírky Krypty, Galerie města Plzně 2013)
- Petr Čermáček: Záznam (ze sbírky Ohniště, Weles 2016)
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Připomeňte si Aloise Švehlíka jako Caesara v titulní roli Shakespearova dramatu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
