Baskytarista zakázaný režimem. Jaromír Honzák o Vladimíru Padrůňkovi

18. únor 2024

Sedmé nebe

V roce 1968 se první náměstek ministra vnitra Josefa Pavla, plukovník Stanislav Padrůněk, podílel na prohlášení odsuzujícím okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Během následných čistek byl z funkce odstraněn. Tento politický škraloup bohužel v souladu s dobovou tradicí přešel i na Padrůňkova syna Vladimíra. Ten by se 17. února dožil 72 let.

Vladimír Padrůněk byl fenomenálním baskytaristou, jehož odkaz v únorovém Sedmém nebi připomíná Jaromír Honzák. Padrůněk byl víceméně samouk, který neustále cvičil a hudbou žil na tisíc procent. Byl hudbě naprosto oddaný, dokázal o ní debatovat nekonečně dlouho, což ho přivádělo do jisté izolace od ostatních. Nedělal kompromisy – kupříkladu se nikdy nenechal ostříhat, což byl v normalizačních dobách skutečný projev svobody. Jako člověk byl otevřený, komunikativní, pozitivní, spolehlivý a měl pověst ideálního týmového hráče.

Začínal v kapele rock ́n ́rollového nadšence Pavla Sedláčka, potom v bluesově orientovaném Exitu, kde krom něj ještě působily pozdější legendy Luboš Andršt, Jiří Tomek, Slávek Janda nebo Tolja Kohout.

autor: Jaromír Honzák