Balkanansambel: Šlamastika
Balkánská hudba má řadu stylových zvláštností, které posluchači z jiných regionů vnímají jako pikantní hudební koření. Jsou to nejen ošidné liché rytmy, ale třeba i ostře znějící ženské vícehlasy, typické pro bulharskou hudbu. Slovenská skupina Balkansambel zpracovává toto jižní koření s výjimečnou jazzovou erudicí.
Velkým překvapením je nové album Šlamastika, které se vyhýbá mnohokrát opakovaným klišé a balkánské melodie prokládá jazzovými standarty Duke Ellingtona a Dizzy Gillespieho. Obohacením jsou i lidové písně ze Slovenska promíchané s dalšími vlivy, včetně Bachova kontrapunktu a řeckých rytmů. Z alba slyšíme i pověstné bulharské vícehlasy, konkrétně ženské trio Evridika. Členové Balkansambelu pozvali zpěvačky tohoto tria na festival Hudba Sveta v Žilině, kde se dohodli na spolupráci. Trombonista Martin Noga vysvětluje: „Nejprve jsme nahráli naši kapelu na Slovensku, potom jsem letěl do Sofie a trio přidalo svůj part.“
Balkansemble ze Slovenska čerpá na svém druhém albu především z Bulharska. Na motivy bulharských tanců vznikla skladba Bulgariada, k níž přispěl i významný bulharský skladatel a sbormistr Georgi Petkov, který zaranžoval vokální part hostujícího sboru Evridika.
Inspirace hudbou Balkánu či blízkého východu není nějakým novodobým trendem, orientální témata najdeme v evropských operách i v hudbě amerických jazzmanů. Příkladem je slavný jazzový standart A Night in, Noc v Tunisu, jehož autorem je trumpetista Dizzy Gillespie.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Rhodopeion, Bulgariada, Tuniskata Nošt, Broilka.
Nejposlouchanější
-
Vladislav Vančura: Rozmarné léto. „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným...“
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
Smrt v lese, Já vůl…!, Zrání a další povídky Sherwooda Andersona
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
