Bachova Mše h moll v podání hvězdných sólistů, Collegia Vocale 1704 a České filharmonie s dirigentem Nicholasem Kraemerem
Největší umělecké dílo všech časů a národů. Tak se o Bachově Mši h moll vyjádřil švýcarský skladatel a nakladatel Hans Georg Nägeli. A nebyl zdaleka jediný, komu při jejím hodnocení nestačily superlativy. V roce 340. jubilea narození Johanna Sebastiana Bacha ji uvedla také Česká filharmonie. Přímý přenos jsme vysílali 24. ledna 2025.
Velká mše h moll je dodnes zahalena rouškou tajemství. Proč luterán Bach zkomponoval katolickou mši, a navíc takových proporcí, že se vzpírá uvedení při liturgii? Vznikla pro drážďanský dvůr, kde se skladatel ucházel o místo, nebo snad pro Vídeň a na objednávku českého hraběte Questenberka?
S jistotou nevíme a asi nikdy vědět nebudeme. Víme ale, že se jedná o neuvěřitelný výtvor lidského ducha, monumentální syntézu pozdně barokních technik a stylů, sumu Bachova kontrapunktického, architektonického i instrumentačního mistrovství a teologického přesvědčení, dílo plné hudební i číselné symboliky.
PROGRAM:
Velká mše h moll J. S. Bacha
Zpívají:
Miriam Kutrowatz (soprán)
Catriona Morison (mezzosoprán a alt)
Patrick Grahl (tenor)
Christian Immler (bas)
soubor Collegium Vocale 1704 připravený sbormistrem Václavem Luksem, který bude hostem přestávky
Provedení řídí Nicholas Kraemer.
Přímý přenos koncertu České filharmonie z Dvořákovy síně pražského Rudolfina slovem provází Jana Trojanová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Sudabeh Mohafez: Hoří. Anita Krausová v psychologickém thrilleru o spálené duši
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
