Apokalypsa - režisérská verze

Představovat Coppolovo vrcholné válečné dílo nemá většího smyslu než znovu upozornit na jeho existenci. Premiéru měl film v roce 1979, získal devět oscarových nominací a od té doby se bere jako mramorový milník pro všechny filmy o americkém konfliktu ve Vietnamu. Režisér pokaždé tvrdil, že netočil film o Vietnamu nebo o osudech traumatizovaných vojáků, ale že ten film je Vietnam. S pomocí hlavního hrdiny Willarda (Martin Sheen) plujeme proti proudu řeky z Vietnamu do Kambodži, kde se skrývá podle všeho šílený elitní důstojník Kurtz (Marlon Brando). Putování proti proudu je koncipováno jako dokument z pohledu člověka, který hraje důležitou vojenskou roli, přesto se drží nad věcí. Čím hlouběji loď zajíždí do džungle, tím šílenější se celý konflikt zdá. Odtržení od velení, od kamarádů, od naděje, dělá s lidskou psychikou své. Apokalypse se s oblibou říká "spirituální cesta do nitra války." Předsudky o klišé stranou - o tom film skutečně je. Nyní se do kin vrací v rozšířené verzi, která obsahuje o 49 minut více a dává Willardově misi viditelnější podobu válečné odyssey. Před hrdinu je kladeno množství nesouvislých překážek, které musí překonat, aby dostal odpovědi na své otázky.

I ve válce se musí sportovně žít|foto: Internet ,AFP

Coppola nevymyslel scénář sám. Námět pochází z knihy Srdce temnoty od Josepha Conrada a Coppola nebyl první, kdo na knihu zaútočil. Před ním se pokusil o zfilmování klasik filmu Orson Welles (Občan Kane), ale předsudky vůči Wellesově nonkonformnosti nedokázaly režisérovi získat potřebné finance. Další zpracování má na svědomí Nicolas Roeg (Srdce temnoty, 1994) a do věrnějšího přepisu obsadil Johna Malkoviche za šílence na horním toku řeky. Coppola sám začal točit roku 1976, tři roky se snažil projekt uzavřít, tři roky, které ho stály spoustu nervů a nenadálých zvratů ve scénáři. Například Marlon Brando stačil viditelně ztloustnout a lépe vypadal schovaný ve stínech, takže v původním filmu z něj diváci moc neviděli. V režisérské verzi se objevuje naplno, stejně jako přibývají tři zásadní překážky, o jejichž kvalitě by se dalo s úspěchem pochybovat. Willard z původního filmu je suchý, nemluvný chlapík, pozorovatel v podstatě bez osobnosti. Odlidštěnost z něj dělá tvrďáka a přitom dokonalou páku americké armády. Podle vyznění nového filmu je Willard naopak veselý, kamarádský a donchuanovský. S nadšením ukradne veliteli vrtulníkové formace (Robert Duvall) surfovací prkno, aby se pak schovával pod stromy na okraji řeky a poslouchal megafon z vrtulníku: "Je to pěkné prkno. Mám ho moc rád. Vraťte mi ho. Nic vám neudělám." Pro znalce původní verze je to takové přerušení kontinuality, že nezbývá nic jiného, než se nepříčetně smát. Ostatní dodatky děj zpomalují a nezapadají do rytmiky předchozího kusu. Willard se úspěšně zalíbí playboyovským zajíčkům na vietnamském turné a zlomí srdce Francouzce na nesmyslně lokalizované farmě poblíž kambodžské hranice. Postava rozhodně získává na plastičnosti, a to je chyba podlamující nohy konzistenci atmosféry.

Tábor ztracených|foto: Internet ,AFP

Coppola říká, že v určité fázi válčení člověk přestoupí hranici mezi brutalitou, agresivitou a masakrem a ocitne se mimo jakoukoliv lidskou morálku. Svědomí přestane hrát roli a lidský život se stane abstraktním pojmem ve vesmíru plném bolesti. Válka nabývá absurdních obrysů - v jedné chvíli útočí vrtulníky na vietnamskou vesnici a za okamžik ti stejní vojáci pomáhají raněným, proti kterým bojují. Coppola kroutí hlavou. Obnovená exkurze do Vietnamu je aktuální i vzhledem k válce v Iráku, která se dá zkoumat skrz Willardův postoj podobně, jako ta vietnamská. Nakonec se nejspíš shodneme, že válka je svinstvo. Negativem pro mnohé diváky bude více jak tříhodinová délka. Na druhou stranu, za své peníze dostanete od kina maximum, co může stopáž současných filmů nabídnout.

Kurtzovo literární cvičení|foto: Internet ,AFP

PS: Mimochodem, ta scéna s prknem a vrtulníkem je fakt vtipná.

Související odkazy: oficiální stránka

Apokalypsa - režisérská verze (Apocalypse Now Redux, USA 1979) Hrají: Martin Sheen (Willard), Robert Duvall (Kilgore), Marlon Brando (Kurtz), Dennis Hopper (fotograf), Harrison Ford (důstojník); Scénář: podle knihy Josepha Conrada, John Milius, Francis Ford Coppola; Hudba: The Doors, Carmine Coppola; Režie: Francis Ford Coppola; 197 minut, titulky