Antonín Rejcha: Requiem

(…) Na nahrávce slyšíme moderní nástroje - a u sboru v modelaci frází, ve zvuku, v dynamice a v dikci přístup sice stylový, ale nesnažící se držet asketicky uměřeného a virtuózně odlehčeného výraziva, patřícího dnes už zcela legitimně k projevům autentické intepretace. Klaudovo muzikantství, když stojí před orchestrem, charakterizuje naopak vášnivější naléhavý přístup, který se nebojí plné dynamiky. U Rejchy se všemi náznaky budoucích postupů a znaků romantické hudby to není na škodu. Jde o skladbu místy až dramatickou, výmluvnou, rozhodně přesahující dobový průměr, podobně výraznou, jako Mozartovo Requiem. (…) Klaudova nahrávka je vynikající, propracovaná, proměnlivá, stylová, sólisté mají zkušenost se starou hudbou a zpívají velmi kultivovaně. (…)

Nahrávka vyšla u vydavatelství Nibiru.