Amparo Sánchez: Alma De Cantaora
Španělská zpěvačka, kytaristka Amparo Sánchez se stala jednou z nejvýznamnějších španělských představitelek mestiz music. Pro středeční odpolední Mozaiku vybíráme hudbu z jejího alba Alma De Cantaora – Duše zpěvačky.
Amparo Sánchez se na hudební scéně pohybuje již od počátku devadesátých let. Tehdy byla jejím vzorem především Billie Holiday, Aretha Franklin a Janis Joplin. V roce 1997 opustila rodnou Granadu a odešla do Madridu, kde se setkala s muzikantem, producentem a jedním z nejvýznamnějších španělských představitelů mestiz music Manu Chaem.
Ten ji přivedl k latinskoamerické a kubánské hudbě. Amparo Sánchez založila vlastní kapelu Amparanoia, s níž vstoupila na světová pódia. S touto kapelou vystupovala až do roku 2008 a od té doby se věnuje sólovým projektům. Sama říká, že chce svou hudbou přispět k osvobození ženy prostřednictvím hudby. Tomuto genderovému tématu také věnovala své sólové album Alma De Cantaora – Duše zpěvačky, z něhož vybíráme hudbu do dnešní Mozaiky.
Rodačka z Andalusie Amparo Sanchez se několikrát představila také českému publiku, naposledy to bylo 11. února letošního roku v pražském paláci Akropolis. Ve svých projektech propojuje latinu, kubánskou hudbu, jazz i flamenco španělských gitanos.
V odpolední Mozaice zazní ukázky těchto skladeb: La Cuenta Atrás; Alma De Cantaora; Muchacho, Fuera Fiera, Viaja Pasión, La Flor De La Palabra, Para Tí.
Nejposlouchanější
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.