Americký upír má ufňukánků plné zuby
Knižní a především filmová sága Twilight probudila masový zájem o upírskou tématiku, když rozněžnělá monstra čelila kritikům stejně vydatně jako hysterickým fanynkám. Na obraz krutých predátorů sajících krev se přesto nezapomnělo, jak dokládá mimo jiné komiks Americký upír, na kterém spolupracoval i král moderního literárního hororu Stephen King.
Aktualizace upírského mýtu patří k základním prvkům takřka každého díla, ve kterém účinkují bytosti obdařené charakteristickými tesáky. Pravidla přepisuje i Scott Snyder, duchovní otec série Americký upír a v současné době scenáristická hvězda komiksů středního proudu. Staví na nápadu, že upíři procházejí evoluční změnou, kdykoliv se zrodí v novém prostředí. Prvním tvorem, který se může procházet na slunci bez spalujících negativ, je desperát Skinner Sweet. Kousnul ho evropský upír na Divokém západě.
Stephen King komiksově debutoval právě sepsáním geneze násilnického a lstivého psance. Již z předmluvy je patrné, že pětašedesátiletý spisovatel přistupuje k neozkoušenému médiu s pokorou. Odpovídá tomu i výsledek - čistě, profesionálně a bez zbytečných odboček představuje postavu, která hraje v Americkém upírovi zásadní roli.
Scott Snyder si naopak pohrává s érou němého filmu v Hollywoodu, kam zasadil druhou příběhovou linii s nadšenou komparzistkou Pearl. Život mladé krásky se po nečekaných událostech protne s ústředním antihrdinou, čímž se odstartuje svůdná cesta napříč americkými dějinami.
Vizuálně zpracoval obě části Brazilec Rafael Albuquerque, jehož práce výrazně přispěla k ideálnímu startovnímu svazku. První díl Amerického upíra, obsahující pět sešitů původní měsíční řady, dostatečně výmluvně načrtne charakteristiky hlavních postav, aby nalákal na pokračování situované do Las Vegas roku 1935. Vyjít by mělo v září.
Americký upír, scénář Scott Snyder, Stephen King, kresba Rafael Albuquerque, překlad Viktor Janiš, nakladatelství BBart, 2013, 200 s.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


