Africké sošky
Ještě to s námi není tak zlé. Tedy, myslím s lidstvem. Ještě jsou totiž mezi námi lidé, kteří mají veliké bohatství, ale neskrblí a rozhodnou se své celoživotní dílo věnovat své rodné zemi. Takovým lidem se říkává mecenáši a je to druh na vymření, ale ještě je. Jedním takovým mecenášem je Reiner Kreissl.
Pravda, jeho jméno nezní moc česky, ostatně narodil se v Sudetech, ale hlásí se k naší zemi, a to tak, že České republice věnoval svoji celoživotní sbírku afrického umění. Učarovalo mu stejně jako Picassovi, který možná i díky tamním soškám zahájil éru kubismu. Kreissl jich nasbíral tisíce z velké části Afriky od umělců pracujících kolem roku 1910, tedy z let, kdy se ještě nevyráběly manufakturně pro turisty, ale sloužily jako rituální předměty. Z velké části jsou to sošky jako takové, znázorňující bohy, ale i lidi, a z části jsou to též masky.
Pokud vás tato výstava zajímá, navštivte Veletržní palác, kde výstava Afrika - osudová setkání Reinera Kreissla sídlí. A jestli nejste právě také drobnými mecenáši umění a nechce se vám tedy za vstup platit, stihněte to ještě do konce léta, neboť ke Kreisslovým 80. narozeninám je výstava do konce léta zpřístupněna zdarma!
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
