Africká Nestyda
V lidském světě je čas trojí. Čas mluvit, čas dělat, čas vidět. A tak, když nastane čas mluvit, promluv! Když nastane čas věc vykonat, jednej! A když nastane čas se ohlédnout, skládej účty! Lidský svět, to jsou tyto tři časy. (Baba Sissoko, mág)
Komorní hra Nestyda (Petite Souillure) je vytvořena pro 4 herce a ducha. Autorem je Koffi Kwahulé, autor pocházející z Pobřeží slonoviny a píšící francouzsky, "úžasnej, velkej, černej pán", jak řekla Eva Salzmannová, režisérka představení, které bude mít premiéru v pondělí 8. prosince v prostorách Disku na DAMU. U nás se tento text ještě nezpracovával a na jevišti nehrál, takže jde o českou premiéru, což se v Disku často neděje. Jak řekla Daria Ullrichová, jde o africkou variantu příběhu antické Oresteiy, mísí se v ní tradiční evropské vlivy spolu s vlivy kultury pro nás exotické.
Drama je silně ovlivněno jazzem, má velmi sevřený příběh, reflektující současnost v kterémkoli velkém městě světa. Má velmi barvitý a metaforický jazyk, jak k ní přidal druhý režisér Miloš Horanský, také z důvodu, že autor je frankofonní Afropařížan. Má proto smysl pro obě výrazné divadelní a paradivadelní kultury, pro blízkost antických a afrických mýtů a zároveň velkou inteligenci, se kterou hru vystavěl velmi rafinovaně, s až detektivní zápletkou. Navíc "je to velmi mravná hra, která vypovídá o tom, že se provinění musí vždy vydesinfikovat, aby mohl život pokračovat dál", jak řekl profesor Horanský.
Jak se k tomu vyjádřili herci, studenti 4. ročníku DAMU a budoucí absolventi herectví? Pro ně je hra inspirativní svou exotičností, ale především tím, "že se s tím už nikdo z nás třeba nesetká". K textu hledali většinou nějakou dobu vztah, ale protože je ještě během studia pro ně dobré "vyzkoušet všechno", co nejširší paletu rolí, šli do zkoušek Nestydy s chutí. "Jsou prostě role, ke kterým už se profesionálně asi nedostanem". Co k očekávaným hereckým výkonům řekl jejich pedagog, Miloš Horanský? "Pro ně je především dráždivá ta situace, že jsou mezi studiem školy a odchodem z ní. Důležité je osvědčit sílu svého ducha a smysl pro text", dodal. "Naši budoucí absolventi jsou herecky především osobnosti, rázovití a velmi svojští lidé. Co mě se týče, nejdůležitější je pro ně věc rozsahu jejich duše a samotného srdce, s čímž můžou herecky pracovat".
Proč si vedoucí ročníku vybrali tento text? "Snažili jsme se o spojení konzervativních a provokativních vlivů", řekla Eva Salzmannová. Daria Ullrichová, dramaturgyně představení, myšlenku rozvinula: "Chtěli jsme pro naše absolventy vybírat z co nejširšího spektra textů a soupeřit s představami na divadelním trhu. Tento je vyloženě moderní, přitom velmi navazuje na tradici divadla. Studenti s námi na výběru neparticipovali, až čtvrtý titul této sezóny bude na volném výběru studentů. Ale konkrétně vám nic neřekneme". Znají se vůbec s autorem hry, Koffim Kwahulé? "Znám jeho hlas, bohužel jen z telefonu. Probíhá mezi námi hojná komunikace z Prahy do Paříže, kde žije. Je potěšen, že se hra v Česku inscenuje. Jestli přijede na premiéru? Popravdě nevíme, jak by se k nám dostal, tantiémy za provozování jsou velmi nízké. Ale doufáme", řekl nakonec profesor Horanský.
Obsazení:
Matka: Anna Remková
Otec: Pavel Batěk
Ikedia: Daniel Bambas
Nestyda: Magdalena Borová
Maska: Petr Rakušan
Režie: prof. Miloš Horanský, Eva Salzmannová
Výprava: Jaroslav Bonisch
Hudební spolupráce: Miloš Štědroň jun.
Pohybová spolupráce: doc. Marcela Benoniová
Dramaturgie: doc. Daria Ullrichová
Produkce: Marie Zemanová, Bohdana Kolenová
Česká premiéra 8. prosince 2003 v 19:30 v divadle Disk. Absolventská inscenace 4.ročníku katedry činoherního divadla DAMU
Koffi Kwahulé (1956) po odchodu ze své rodné země dostudoval na pařížské Sorbonně a zůstal žít ve Francii. Do divadelního světa vstoupil roku 1977 hrou "Le grand serpent" (Velký had). Světového uznání se mu dostalo za hru s faustovskými motivy "Cette vieille magie noire"(Ta stará černá magie). K psaní divadelních textů jej přivedla láska k filmu, formovala ho taky jazzová kultura, což se odráží v muzikálnosti textů. Hledá styl, který zní současností, zajímá ho "zvuk doby". Dějištěm jeho her je město se svou drsnou poezií, surovou krásou. Je světoobčanem, jeho hry tedy hovoří o problémech obecně lidských. Svět Kwahulého her je magický, skutečnost v nich střídá sen, realita mýtus, evropské vlivy se protínají s jeho africkými kořeny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
