Africando: Viva Africando
Černošská hudba z Afriky je základem blues i jazzu, stejně jako latinskoamerických stylů. Mnozí Afričané považují kubánskou salsu za svoji vlastní hudbu, stejně jako americký funk – a právě z této spřízněnosti vychází skupina Africando.
Vznikla propojením špičkových instrumentalistů a zpěváků a jednoznačně ji tedy lze označit termínem superskupina, kdysi používaným v rockové sféře.
Africando existuje už dvacet let, loni na podzim skupina vydala své osmé album Viva Africando, natočené v Paříži.
V jejím repertoáru zní celkem 10 jazyků – vedle španělštiny je to i kapverdská kreolština a celá plejáda afrických jazyků.
Současná sestava je přehlídkou silných osobností – mezi zpěváky je to například Sékouba Bambino z Guineje, kdysi zázračné dítě z legendární skupiny Bembeya Jazz, zvláštním hostem je pianista Oscar Hernandez z newyorského Spanish Harlem Orchestra.
Důležitým inspiračním zdrojem pro skupinu Africando je hudební scéna Dakaru, hlavního města Senegalu. 600 km západně od Dakaru leží Kapverdské ostrovy, jejichž obyvatelé hrají sofistikovaný mix afrických rytmů a portugalských melodií. Kapverďané žijí i v Dakaru a jejich hudba je velkým obohacením místní scény, což zachycuje i nové album skupiny Africando.
Jádro skupiny Africando tvoří elitní hráči z New Yorku, zaměření na latinskoamerické rytmy. Veteránskou kapelou newyorské latinskoamerické scény je Spanish Harlem Orchestra – tedy Orchestr ze Španělského Harlemu, čtvrti, v níž tradičně převažují přistěhovalci z Porto Rica a dalších latinskoamerických regionů.
Výběr z obsahu CD:
Deni SabaliXalass XalassDestinoDoundariMaria MbokaAfrica Es (Tribute to Africando)Yen Djiguengny
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Ibrahima Sylla
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
