Acquaragia drom: Zingari
Kapela Acquaragia drom vznikla před více než dvaceti lety a její název přeložitelný jako „Terpentýnová cesta“ odpovídá způsobu, jakým etnomuzikolog Erasmo Treglia a jeho přátelé přistupují k různým hudebním vlivům.
V jednom z rozhovorů Treglia říká: „Naše hudba je terpentýn, tedy žíravina. Je to rozpouštědlo, které lze použít k míchání dalších stylů.“ Každý z pětičlenné kapely má svoje hudební libůstky. Tak například zpěvák Elia Ciricillo často navštěvoval a učil se písničky od Romů z Molise. Jejich prostřednictvím se setkával s dalšími romskými muzikanty, kteří přijížděli z Polska, Maďarska nebo bývalé Jugoslávie na romské svatby do jihoitalského Molise.
Rita Tumminia je vynikající hráčkou na sicilské organetto – tedy diatonickou harmoniku. Klarinetista Paolo Rocca se zase rád nechává inspirovat klezmerem. Její album „Zingari“ nám odhaluje charakteristický repertoár, který v době turistické sezóny zní ulicemi Říma.
Řím byl odedávna oblíbeným cílem poutníků a návštěvníků, ale také obchodníků a potulných umělců. V historickém centru snad nenajdeme nároží nebo restauraci, kde by nehrála živá hudba. Na muzikanty můžeme narazit i v metru, zejména v lince B nebo v tramvajích, nejvíc v čísle 8.
Mezi všemi pouličními muzikanty tvoří zvláštní, privilegovanou skupinu Romové. Hrávají často v triu ve složení akordeon, housle a cimbál nebo v duu klarinet – kontrabas. Mají široký repertoár a jsou velice schopní souhry s jinými muzikanty. Pro virtuozitu a adaptabilnost je Italové často zvou, aby hráli při svatbách nebo jiných oslavách.
Hudba z různých koutů jihovýchodní Evropy se v podání italské romské pouliční kapely Acquaragia drom nabízí v celé šíři. Snadno poznáme ruské lidové melodie i písně ruských Romů, překvapivý je i jeden hudební výlet na Slovensko s bezvadnou výslovností slovenštiny.
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Sciukar Arab; 'O Sarracino Zigano; Musikanti; Esclaras; Ussa Sa; Thessaloniki; Tromba de' Zingari.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
