Acquaragia drom: Zingari

V jednom z rozhovorů Treglia říká: „Naše hudba je terpentýn, tedy žíravina. Je to rozpouštědlo, které lze použít k míchání dalších stylů.“ Každý z pětičlenné kapely má svoje hudební libůstky. Tak například zpěvák Elia Ciricillo často navštěvoval a učil se písničky od Romů z Molise. Jejich prostřednictvím se setkával s dalšími romskými muzikanty, kteří přijížděli z Polska, Maďarska nebo bývalé Jugoslávie na romské svatby do jihoitalského Molise.

Rita Tumminia je vynikající hráčkou na sicilské organetto – tedy diatonickou harmoniku. Klarinetista Paolo Rocca se zase rád nechává inspirovat klezmerem. Její album „Zingari“ nám odhaluje charakteristický repertoár, který v době turistické sezóny zní ulicemi Říma.

Řím byl odedávna oblíbeným cílem poutníků a návštěvníků, ale také obchodníků a potulných umělců. V historickém centru snad nenajdeme nároží nebo restauraci, kde by nehrála živá hudba. Na muzikanty můžeme narazit i v metru, zejména v lince B nebo v tramvajích, nejvíc v čísle 8.

Mezi všemi pouličními muzikanty tvoří zvláštní, privilegovanou skupinu Romové. Hrávají často v triu ve složení akordeon, housle a cimbál nebo v duu klarinet – kontrabas. Mají široký repertoár a jsou velice schopní souhry s jinými muzikanty. Pro virtuozitu a adaptabilnost je Italové často zvou, aby hráli při svatbách nebo jiných oslavách.

Hudba z různých koutů jihovýchodní Evropy se v podání italské romské pouliční kapely Acquaragia drom nabízí v celé šíři. Snadno poznáme ruské lidové melodie i písně ruských Romů, překvapivý je i jeden hudební výlet na Slovensko s bezvadnou výslovností slovenštiny.

V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Sciukar Arab; 'O Sarracino Zigano; Musikanti; Esclaras; Ussa Sa; Thessaloniki; Tromba de' Zingari.