9. července 2012

Jedním z nejznámějších indonéských ansámblů je pětičlenný „Samba Sunda Quintet“. Na začátku letošního roku mu vyšlo nejnovější album Java a právě hudba z tohoto alba nás bude dnešní Mozaikou provázet. První skladba se jmenuje Teman Endah. Začíná sólem na dvojblanný buben Kendang, rozšířený po celé Indonésii v mnoha variantách.

Teman Endah V západní Indonésii, na západě ostrova Jáva žijí Sundové, neboli Prianganové či Parahyanganové. Jsou to muslimové, jejichž náboženská víra je silně ovlivněna domácím přírodním náboženstvím usilujícím o vylaďování člověka a přírody. Sundové se tradičně zabývali výhradně zemědělstvím a na darech přírody byli závislí. Dnes už je všechno jinak. Sundové podnikají a zastávají vlivné funkce i ve vládě. My dnes máme možnost zaposlouchat se do jejich tradiční hudby, kterou do osvěžujícího moderního kabátu oblékl „Samba Sunda Quintet“. Jádro zvuku ansámblu tvoří kacapi, tedy stolní citera připomínající loď. K ní se připojují housle, dvojblanný buben kendang a kdesi v oblacích se také vznáší zvuk tradiční indonéské flétny suling. Její štěbetání si můžete vychutnat ve skladbě Arang Arang Kaleon Prawa. Arang Arang Kaleon Prawa „Samba Sunda Quintet“ založil v roce 1993 hudební skladatel, multiinstrumentalista a vysokoškolský pedagog Ismet Ruchimat, známý propojováním hudby z okruhu tradičního sundanézského karawitanu s dalšími hudebními vlivy. V jednom rozhovoru řekl: „Pro mě je tradiční hudba výchozím bodem. Ostatně, kdo má hrát naši hudbu, když ne my sami? Bez ohledu na to, kde hrajeme je naším ideálem zachovat tradiční sundanézskou hudbu...“ Současně si ale Ismet Ruchimat uvědomuje, že nastala nová éra a s ní přichází nový zvuk, a tak do té tradiční muziky přimíchává různé další hudební ingredience – třeba z keltské kuchyně, jak je tomu v následující skladbě.

Paddy Pergi Ke Bandung Karawitan je souhrnné označení pro veškerou indonéskou hudbu, která se nějakým způsobem vztahuje ke gamelanu. Ať jde o způsob organizace hudebního materiálu nebo o různé interpretační finesy. Karawitan má řadu variant odpovídajících kulturní a etnické rozmanitosti Indonésie. Východiskem pro tvoření melodií jsou dvě stupnice, a to celotónová řada pelog a pětitónová neboli pentatonická stupnice slendro. Pomocí naší evropské notace by se ovšem tóny obou zmíněných stupnic zapisovaly obtížně. Vychází totiž z jiných vzdáleností mezi tóny nežli hudba evropská. Posuďte sami. Následující skladba s názvem „Jemplang Naek Kukupu“ je v pentatonické stupnici slendro. Jemplang Naek Kukupu (slendro) Kapeje (Mun Pareng Patepung) Jaleuleu Ja Sk.: Sambasunda QuintetI:Ismet RuchimatYadi „Piteuk“ CahyadiAsep YanaBudi SofyanNeng Dini Andriati