6. 3.
Fellegini Klezmer Gipsy: Oyfn veg steyt a boim Ojfn veg štejt a bojm - tam u cesty stojí strom - tak to je název alba, které vyšlo v roce 2005 a nahrála jej v Maďarském rozhlasu skupina Fellegini Klezmer Gipsy Band. Jak sám název ansámblu napovídá - na albu se mísí romský a židovský hudební temperament, navíc nejlepších muzikantů současné maďarské hudební scény. Cimbalistou není nikdo jiný než slavný Kalmán Balogh, sólista - operní pěvec Balázs Fellegi je současně také jedním z nejlepších žijících interpretů aškenázských písní. Úvodem si poslechněte podání Fellegini Klezmer Gipsy Bandu písničku "Budapešť". Židovský mládenec si v ní stěžuje, že se mu krásná polská dívka z Lodže jenom posmívá. A jak text písně končí? Ať jdou k čertu všechny proradné ženské! Pojď, Cigáne, zahraj mi písničku!
1. Budapescht 2:23
Posloucháme klezmer v podání maďarského ansámblu Fellegini Klezmer Gipsy Band. Zpívá Fellegi Balázs. Co si pod pojmem klezmer můžeme představit? Klezmer - to je lidová hudba aškenázských židů, ve které se prolínají vlivy rozličných hudebních tradic národů východní Evropy, zvláště moldavsko-valašské oblasti a Bessarábie, spojených se specificky židovským hudebním projevem ovlivněným východoaškenázskou synagogální tradicí a chasidskými náboženskými lidovými písněmi. Do repertoáru židovských muzikantů pronikaly i populární melodie. Židovští muzikanti - tzv. klezmorim - měli mnoho společného s romskými muzikanty. Hudba byla jejich obživou, hráli při nejrůznějších slavnostních příležitostech a museli hrát takovou hudbu, kterou chtěli jejich posluchači. Většinou neznali noty, disponovali neobyčejnou hudební pamětí a byli mistry improvizace. Často docházelo i k přímému ovlivňování, protože mnohé kapely byly smíšené. Na tradici takovýchto smíšených kapel navazuje i romsko-židovský maďarský ansámbl. Fellegini KlezmerGipsy Band. Jejich albu dala jméno další písnička, která v dnešním Spektru zazní. "Ojfn veg štejt a bojm" - Venku u cesty stojí strom. Strom u cesty, vystavený všem nepřízním počasí, je obrazem židovské diaspory.
2. Oyfn veg steyt a boim 4:43
V písničce Der kleine Tzigainer se představí virtuozním sólem Boros Matyás - houslista Fellegini KlezmerGipsy Bandu. v písničce vypráví malý romský chlapec svůj příběh. Přišel o otce i o matku, zbyly mu jen housličky, aby jimi vyzpíval svůj žal.
3. Der kleine Tzigainer 3:59
V následující skladbě ožívá svět Židovského divadla. První profesionální židovské divadlo bylo založeno kolem roku 1830 ve Varšavě. Do konce 19. století vznikla židovská divadla i ve všech ostatních velkých evropských městech. Hrálo a zpívalo se v nich v jidiš - jazyce ašenázských židů. Do jejich repertoáru patřily především satirické hry a Purímšpíl vyprávějící příběh o královně Ester. V souvislosti s velkou přistěhovaleckou vlnou do Ameriky bylo v meziválečném období založeno židovské divadlo i v New Yorku. Právě pro New Yorský "Yiddish theatre" napsal Aaron Lebedieff písničku Rumenyje. Krutě se vysmívá přistěhovalcům z Rumunska, kteří přišli do Ameriky hledat štěstí a nabádá je, aby se vrátili domů k mamalize - pokrmu z kukuřičné mouky - a nádeničině.
4. Rumainye (A.:Aaron Lebedieff) 4:37
Písnička Draj techterlech - Tři dcery - tvoří kmenový repertoár každého souboru, který se vážně zabývá klezmerem. Napsal ji na počátku dvacátého století Mordechaj Gebirtig a vypráví v ní příběh známý z literárního zpracování Šaloma Alejchema - Tevje vdává dcery a končí přáním Klezmer špíl!
5. Drei Techterlech ( A:Mordechaj Gebirtig) 6:12
6. Avreml der Marvicher 5:42
7. Dudele 5:21
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka