25. 6.
Amparanoia: Seguiré Caminando Na přelomu 20. a 21. století se Barcelona, metropole severního Španělska, stala magnetem nejen pro nonkonformní španělské hudebníky, ale i pro tvůrce z dalších zemí. Vůdčí osobností této velmi kosmopolitní hudební vlny se stal Manu Chao, který v Barceloně dokonce nějakou dobu žil, jako stylová nálepka pro toto anarchistické hudební společenství posloužil termín "zona bastarda", deklarující bezbřehou žánrovou otevřenost. K hlavním ingrediencím této vlny patřila katalánská rumba i vlivy které přinášeli imigranti z Latinské Ameriky a arabských zemí. Z tohoto tavícího kotlíku pochází i zpěvačka Amparo Sánchez a její skupina Amparanoia. Její trojalbum Seguiré Caminando, Kráčej dál, obsahuje koncertní nahrávky, remixy i DVD. Ve Spektru zazní skladby z živého alba.
En La Noche 05:16
La Vida Te Da 06:03
Okouzlení kubánskou hudbou reprezentuje studiové album Somos Viento, které Amparanoia vydala roku 2002. Z něj pochází skladba La Fiesta, kterou uslyšíme v koncertní verzi, na trubku hraje Jose Alberto Varona, který je původem skutečně z Kuby.
La Fiesta 06:19
Que Te Den 04:48
Amparo Sanchez podobně jako Manu Chao měla blízko k latinskoamerickým revolucionářům, roku 2001 například finančně podpořila hnutí Zapatista v Mexiku. Společně z Manu Chaem napsala některé z nejznámějších skladeb jeho repertoáru, jistou dobu byla i jeho životní partnerkou.
Mar Estrecho 06:36
Ella Baila Bembé 09:07
Ven 05:10
La Semana 05:33
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
