24. 7.
Nuselský umělecký orchestr: Dixie and the gang Na světě je další album z líhně mladé české jazzové scény, napěchované zvukovými lahůdkami, aranžérskými avantgardními schválnostmi a nadžánrovým humorem. Multimusic minibigband, který si říká zkratkou NUO (což znamená Nuselský umělecký orchestr), vydal svou druhou desku s názvem Dixie and the gang.
*Jakub Zitko: Panoptikum jede, Jakub Zitko: Dixie
Dá se říci že se klávesista Jakub Zitko - kapelník devítičlenné muzikantské smečky NUO a autor většiny nového repertoáru - i jeho spoluhráči opět inspirovali hravým newyorským downtownem v čele s triem Medeski Martin and Wood nebo skupinou Sex Mob. A že vůbec nadále kráčí cestou jazzové avantgardy a undergroundu, nadmíru svobodomyslně a hravě.
*Jakub Zitko: Dixie
*Jakub Zitko: Metaxa
V pestrém repertoáru NUA plném překvapení se tentokrát dostává více ke slovu elektronická laboratoř skladatele Ivana Achera, která obstarává protiváhu divoké dechové sekci. Jeho majstrštykem je pak následující koláž nazvaná Tatort.
*Ivan Acher: Tatort
*Zitko, NUO: Honolulu, Bucuresti
Nuselský umělecký orchestr řečený NUO, jehož nové album Dixie and the gang dnes posloucháme, vystupuje i živě a má své stálé členy: soubor vede od kláves a samplů Jakub Zitko, na saxofony a klarinety tu hrají MArcel Bárta a Pavel Hrubý, na trubku Oskar Torok, na trombón Jan Jirucha. Kytaru obstarává Jiří Šimek a pedálovou kytaru jako host Josef Štěpánek, na baskytaru hraje Aleš Slavík a na bicí Roman Vícha.
*Marcel Bárta: Orbit Folk
*Jan Jirucha: Pahru Exploited
Nejposlouchanější
-
Nebe nad Nickem. Rocker a básník v biografické sérii Pavla Klusáka
-
Fredric Brown: Hvězdná myš. Když se drobný hlodavec setká s mimozemskou civilizací
-
František Langer: Jízdní hlídka. Dramatický příběh ze sibiřské anabáze československých legií
-
Povídky Ivana Matouška, Ivy Pekárkové, Igora Malijevského a dalších českých prozaiků
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
