22. února 2012

22. únor 2012

Aldona: Sonnet

K nejzajímavějším hudebním překvapením posledních měsíců patřilo album Sonnet, které natočila zpěvačka Aldona Nowowiejska. Jak naznačuje její jméno, pochází z Polska, ale žije v Paříži. V jejích skladbách se prolínají její polské kořeny s francouzským šansonem, zpěvačka často zcela bez zábran oba jazyky střídá.

Svoji uměleckou dráhu začala divadelním studiem ve Varšavě, v němž pokračovala v Paříži. Vedle vlastních skladeb zpívá zhudebněné texty světových i polských básníků, ale mezinárodnímu publiku se představila až svým posledním, čtvrtým albem, které vyšlo v Německu.

Vůbec nejsilnější nahrávka nového alba působí jako hudební drama na ploše tří minut, z velmi jemného začátku se rozvine skutečná smršť. Píseň má i pro Čecha velmi srozumitelný název, Věj větře věj.

Blow The Wind

White Silence

You Cold Carry Me Away

K nahrávkám alba Sonnet významně přispívá i kapela, kterou Aldona sestavila v Paříži. Jejím pilířem je Raphael Dumas, který střídá kytaru s mandolinou a banjem – a právě rytmus tohoto nástroje dodává další skladbě, s názvem Pomalu, kouzelnou severoafrickou atmosféru.

Slowly

Blue Birds Of Blanka

Aldona na své nové album zařadila i zhudebněnou poesii, jeden text si vybrala od americké básnířky Emily Dickinson, a další dokonce od Williama Shakespeara. Aldona zhudebnila jeden z celkem 154 Shakespearových sonetů. Historikové tvrdí, že Sonet číslo 29 vznikl v době pro autora velmi nepříznivé, kdy se londýnská divadla zavírala kvůli morové epidemii – a dalo by se tedy říci, že je poselstvím z doby krize.

Sonnet

Hymn Of Love

Autumn

Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Aldona Nowowiejska

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.