22. července 2011
Otros Aires: Tricota
Tango patří spolu s blues a jazzem k prvním stylům 20. století, které ovládly svět. Rodištěm tanga jsou přístavy v rozlehlém mořském zálivu La Plata, o který se dělí Uruguay s Argentinou, a právě v jejich hlavních městech, Montevideu a Buenos Aires, vzniklo před více než sto lety tango. Už kolem roku 1910 tango proniká do Paříže, později do hollywoodských filmů, a koncem století, prostřednictvím skladeb Astora Piazzolly, průkopníka žánru tango nuevo, na světová koncertní podia. V poslední dekádě přicházejí další podoby: electrotango, trend v jehož čele je vysoce úspěšná skupina Gotan Project, která před dvěma týdny vystupovala v Praze.
Jinou odnož tanga hraje skupina Otros Aires, jejíž album Tricota vám dnes představíme. Hlavní oporou sestavy je zpěvák, autor a kytarista Miguel di Genova. Název skupiny, Otros Aires, Jiné větry, je slovní hříčkou založenou na jménu města Buenos Aires, Dobré větry. Miguel di Genova vysvětluje: S mojí ženou jsme si hráli se slovíčky. Chtěli jsme, aby v našem názvu bylo Aires, a jí napadlo: Otros/ Jiné. Jsme z Buenos Aires, ale jsme něco jiného.
Tresteza de arrabal
Bario de amor
Autor a zpěvák Miguel di Genova, vedoucí skupiny Otros Aires, na poslední album, Tricota, zařadil i fiktivní podobu toho, jak by to asi znělo, kdyby se slavná německá skupina Kraftwerk orientovala na tango: Tangwerk.
Tangwerk
I když tango v Argentině hrají i tančí běloši, původ tohoto žánrového označení je v Africe. Miguel di Genova ze skupiny Otros Aires vysvětluje: Tango je africké slovo, říkalo se tak místu, kde bylo otrokům z Afriky dovoleno tančit. A běloši je začali napodobovat, ale nedokázali to tak věrně, takže vznikl nový tanec, který byl hybridem tanců z Latinské Ameriky i Evropy. Z původně sólového afrického tance se stal párový tanec, a přestože z africké minulosti v něm mnoho nezbylo, africké jméno mu zůstalo.
Essa
Mariposita
El misionero
Junto a la aurora
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Miguel di Genova
Nejposlouchanější
-
Helena Albertová: Nelaskavé hry. Nejen náhoda svede hrdiny tragikomedie do zchátralé restaurace
-
Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Matky a jejich děti. Poslechněte si povídky českých spisovatelů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.