18. února 2011

18. únor 2011

Samy Izy

Ostrov Madagaskar patří sice zeměpisně k Africe, ale svojí květenou, zvířenou i hudbou představuje zcela unikátní svět. V průběhu geologické historie naší planety se Madagaskar od ostatních kontinentů oddělil relativně brzy, flora i fauna se tu vyvíjela nezávisle - ale první obyvatelé sem přišli naopak poměrně pozdě, zhruba před dvěma tisíci lety, a to nikoli z Afriky, ale z Tichomoří, z dnešní Indonésie a Malajsie. To je také důvod, proč je zdejší hudba tak odlišná: na rozdíl od Afriky zde nepřevládají bubny, ale velmi rozmanité druhy citer a vysoce položené hlasy. Jednou z prvních skupin, které z Madagaskaru pronikly do světa, byla před pětadvaceti lety Tarika Sammy. Její vedoucí, Samy Izi, se loni vrátil s novým albem, na čemž má zásluhu německý producent Birger Gesthuisen, který Samyho při své návštěvě Madagaskaru znovuovjevil a natočil s ním album Tsara Madagasikara. Samyho novou skupinu tvoří muzikanti o generaci mladší, zpěvák Bosco, hráč na perskuse Petit, a zpěvačka Amiziou. Na albu se ale objevuje i řada zajímavých hostí, které vám ještě představíme.

Igny ihany

Igny ihany

Manahirana

Multiinstrumentalista Samy si na své album Tsara Madagasikara přizval řadu hostí, jejichž výběr dokumentuje žánrovou pestrost hudby Madagaskaru. Tak například, i na Madagaskar pronikly černošské gospelové zpěvy. Producent alba Birger Gesthuisen vysvětluje, že gospel byl na Madagaskaru zpočátku inspirován hlavně americkými a jihoafrickými sbory, ale pak převážila místní tradice, která na ostrově existují hlavně na jihu. Na příští nahrávce se podílel gospelový sbor Tana, jeden z nejlepších na ostrově.

Zanahary

Mandra Ilika

K národním nástrojům Madagaskaru patří citery nejrůznějších tvarů a konstrukcí, ale podobně jako jinde se tu setkáme i s dechovými nástroji. I tuto méně známou tvář hudby z Madagaskaru dokumentuje poslední album veteránského kapelníka Sammyho: dechová kapela Ambodirana pochází z vnitrozemí ostrova.

Omaly

Aza Ariana

Dihy

Revera Revera Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Samy Izi

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.