1. prosince 2011
Stan Kenton: Swing House
Po druhé světové válce ve swingu, který byl převládajícím proudem jazzové hudby, začalo působit stále více vzdělaných muzikantů dobře seznámených se západoevropskou hudbou. Ti pak hledali, které skladatelské formy by bylo možno ve swingových kapelách při aranžování uplatit, aniž by se hudba jazzu vzdálila.
Proto se na konci čtvrtého desetiletí začal objevovat pojem progresivního jazzu, jehož předním představitelem byl pianista, skladatel a kapelník Stan Kenton. Letos, 15. prosince, uplyne kulatých sto let od jeho narození, proto si v dnešní Mozaice připomeneme hudbu jeho kapely, a to z roku 1951.
V kapele se tehdy objevila řada mladých muzikantů, z nichž se časem staly respektované osobnosti moderního jazzu. Patřili k ním například saxofonisté Art Pepper a Bud Shank nebo trumpetisté Shorty Rogers a Maynard Ferguson.
Stan Kenton vyrostl na zkušenostech se swingovými orchestry a kapelami. Brzy měl pocit, že pojem progresivního jazzu pro něj je už příliš svazující, tak pro své vize stvořil nástrojově rozsáhlý orchestr doplněný mnoha smyčcovými nástroji, lesními rohy a tubami. Došel až k bodu, kdy se mnozí o jeho skladbách a aranžmá domnívali, že jediné, co je spojuje s jazzem, je osoba Stana Kentona.
Dirigent Artur Fiedler z Bostonu Kentona považoval za nejvýznamnější spojnici mezi jazzem a vážnou hudbou. Stan Kenton byl však vždy přesvědčen, že hraje jazz. Experimentování se vzdal přibližně v půli padesátých let, dále však vedl velký orchestr a působil pedagogicky. Zemřel 25. srpna roku 1979.
Theme for Alto (Rugolo)
Riff Rhapsody (Roland)
Dynaflow (Pepper – Kenton)
What’s New (Haggart – Mercer)
Jump for Joe (Roland)
Night Watch (Kenton)
Soliloquy (Bloom)
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.