Zemědělské dvory dodnes na Křivoklátsku připomínají slávu fürstenberského hospodaření
Pro velkolepou Amálii dnes není uplatnění
Fürstenberkové projevili při správě svého majetku systematičnost. Při stavbě nových dvorů je zásadně ovlivnil stavitel Jan Philip Joendl, autor rozsáhlých vzorových návrhů zemědělských budov. Návrhům odpovídá například sýpka v Požárech, inspirací byly i při stavbě Maxova, zvaném taky Doupno. Maxov (stojí u obce Nový Dům) vynikal mimo jiné mimořádnou stavbou ovčína s domem ovčáka. V současné době Maxov vlastní soukromý majitel a je ve velmi špatném stavu.
Stejná architektura se uplatnila i při budování Amálie, včetně nedaleko stojícího ovčího dvora. Monumentální dvůr postavili Fürstenberkové kolem roku 1830. Velkolepá Amálie se stala vrcholem knížecího stavitelství na Křivoklátsku. Amálii, stejně jako Požáry, od 60. let minulého století spravuje Česká zemědělská univerzita (tehdy Vysoká škola zemědělská). Pro velkou část budov na Amálii ale nemá uplatnění.
Svá hospodářství na Křivoklátsku Fürstenberkové jednu dobu řídili z Lán. Za knížete Maxe Egona z Fürstenberka tamním hospodářským budovám vtiskl novogotický ráz stavitel Josef Jiruš. Dvůr od té doby nesl jméno manželky knížete Maxe Egona – nazvali ho Leontýnin dvůr. Dodnes v něm stojí monumentální stáje, stejně tak nedaleko v areálu samotného lánského zámku, kde je ojedinělá stavba koníren.
Éra Fürstenberků na Křivoklátsku končí 1. světovou válkou a vznikem Československa. Panství zasáhne pozemková reforma, rod rozprodá majetek, většinou nové republice, a jeho příslušníci odcházejí do Německa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
