Zelený vítěz. Rozhlasová inscenace eposu Julia Zeyera s hudbou Antonína Dvořáka
Klára Jerneková, Růžena Merunková, Jaroslava Adamová a Alfred Strejček v hlavních rolích dramatizace eposu Julia Zeyera. Inscenace vznikla ve spolupráci dvou legend české rozhlasové tvorby Josefa Melče a Rudolfa Matyse v roce 1979, tedy sto let po vzniku Zeyerovy básně. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Julius Zeyer, jeden z nejvýraznějších autorů lumírovské generace, se ve své tvorbě často vracel k české mytologii. To je případ i Zeleného vítěze, který je součástí cyklu Vyšehrad. České báje tvoří základ také skladby Čechův příchod (1886) a Zeyerových dramat Libušin hněv (premiéra i knižně 1887), Šárka (premiéra 1888, knižně až 1906) a Neklan (premiéra 1893, knižně 1896)
První skladbou cyklu Vyšehrad (1879, knižně 1880) je Libuše, která vypráví o nejmladší dceři Krokově a její svatbě s Přemyslem. Druhá – Zelený vítěz – je historií Libušiných sester Tety a Kazi. Zeyer využívá příběh o Bivojovi, který přemůže kance a ožení se s Kazi. Do tohoto obecně známého děje Zeyer zapojuje Tetina milého, Zeleného vítěze, který bojuje s kancem jako první, ale v boji umírá. Kazi mu dokáže vrátit život, do světa živých se ale Zelený vítěz může vrátit jen jednou za rok.
V třetí a čtvrté skladbě Vlasta a Ctirad rozpracovává Zeyer pověst o dívčí válce, poslední skladba je věnována bájnému pěvci Lumírovi.
Josef Melč využil pro svou inscenaci rané symfonie Antonína Dvořáka a posunul tak dramatizaci k žánru melodramu. V dalších rolích účinkují Zdeněk Buchvaldek, Karel Hlušička a Vilém Besser.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
