Zelený vítěz. Rozhlasová inscenace eposu Julia Zeyera s hudbou Antonína Dvořáka

25. únor 2024

Klára Jerneková, Růžena Merunková, Jaroslava Adamová a Alfred Strejček v hlavních rolích dramatizace eposu Julia Zeyera. Inscenace vznikla ve spolupráci dvou legend české rozhlasové tvorby Josefa Melče a Rudolfa Matyse v roce 1979, tedy sto let po vzniku Zeyerovy básně. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava, stereofonní zpracování a režie: Josef Melč
Osoby a obsazení: vypravěč (Zdeněk Buchvaldek), vypravěč (Karel Hlušička), Zelený vítěz (Alfred Strejček), teta (Klára Jerneková), Kazi (Růžena Merunková) a Zimná panna (Jaroslava Adamová) a (Vilém Besser)
Dramaturgie: Rudolf Matys
Natočeno: 1979

Julius Zeyer, jeden z nejvýraznějších autorů lumírovské generace, se ve své tvorbě často vracel k české mytologii. To je případ i Zeleného vítěze, který je součástí cyklu Vyšehrad. České báje tvoří základ také skladby Čechův příchod (1886) a Zeyerových dramat Libušin hněv (premiéra i knižně 1887), Šárka (premiéra 1888, knižně až 1906) a Neklan (premiéra 1893, knižně 1896)

První skladbou cyklu Vyšehrad (1879, knižně 1880) je Libuše, která vypráví o nejmladší dceři Krokově a její svatbě s Přemyslem. Druhá – Zelený vítěz – je historií Libušiných sester Tety a Kazi. Zeyer využívá příběh o Bivojovi, který přemůže kance a ožení se s Kazi. Do tohoto obecně známého děje Zeyer zapojuje Tetina milého, Zeleného vítěze, který bojuje s kancem jako první, ale v boji umírá. Kazi mu dokáže vrátit život, do světa živých se ale Zelený vítěz může vrátit jen jednou za rok.

V třetí a čtvrté skladbě Vlasta a Ctirad rozpracovává Zeyer pověst o dívčí válce, poslední skladba je věnována bájnému pěvci Lumírovi.

Josef Melč využil pro svou inscenaci rané symfonie Antonína Dvořáka a posunul tak dramatizaci k žánru melodramu. V dalších rolích účinkují Zdeněk Buchvaldek, Karel Hlušička a Vilém Besser.

autor: Josef Melč
Spustit audio

Související