Zelené peklo
Jeden film a dva názory. Jak se líbí vojenské drama Johna McTiernana Pavlu Dobrovskému a Hynkovi Justovi? Kupodivu ve filmu každý našel něco jiného. Pátrání Johna Travolty po vrazích vojenského komanda není tak jednoduché, jak se zdá být Travoltův obličej.
John McTiernan - inteligent nebo liška podšitá?
Pavel Dobrovský: Pozor na filmového diváka, je moc chytrý! Přímočaré scénáře nenasytí jeho intelekt, u špatných konců nadává na neschopnost režiséra, že z toho neuměl vybruslit jinak, u romantických nadává, že z toho režisér vybruslil právě takhle, a hollywoodské herce pomlouvá z přílišné fyzické dokonalosti. Je to nevděčník a nemá cenu mu házet perly! Jedno se ale divákovi obecnému upřít nedá: je možné ho dvě hodiny vodit za nos. John McTiernan, muž proslavený Predátorem, vychvalovaný za Posledního akčního hrdinu a Smrtonosnou past 3, se rozhodl svůj zatím poslední režisérský počin pojmout právě jako detektivní hyper-mystifikaci. Po dlouhých sto čtyřiceti šesti minutách se ovšem zdá, že při režisérském tanečku upadl do transu a mírně se vysmál všem zúčastněným. Korektní přístup podobných filmů, a to sice "černé je bílé a bílé je černé" se rozplývá ve snaze co nejvíc publiku zamotat hlavu, nikoliv ho navigovat na logické a správné vyřešení případu.
Hynek Just: Novinka režiséra John Mc Tiernana - Zelené peklo bude pravděpodobně imponovat spíše těm, kdo jsou zběhlí v žánru kombinatorických detektivek než v klasických akčních dramatech. Zapomeňme teď na orientační body v režisérově kariéře, vypusťme zážitky z Predátora či Smrtonosné pasti 3 a na Zelené peklo se dívejme jako na dobře míněný konceptuální experiment s divákovou pozorností, schopností se orientovat a vydržet. Koneckonců i pohled jako na dobře zvládnutý marketingový produkt by snímek unesl - není vůbec nepravděpodobné, že ti důslednější a zodpovědnější z obecenstva budou potřebovat zajít do kina ještě jednou.
Jak se s kompasem ztratit v panamském pralese
Pavel Dobrovský: Případ vypadá jednoduše. V panamském deštném pralese je vyvražděna tréninková jednotka, včetně velitele, nelítostného seržanta Westa (Samuel L. Jackson). Přežijí pouze dva vojáci, kteří na blízké základně vyprávějí své verze zločinu před vyšetřovateli Hardym (John Travolta) a Osbornovou (Connie Nielsenová). Z jednoduché masové vraždy brzy vykukuje daleko složitější síť vztahů mezi vojáky a Westem, kterého všichni svorně nenávidí za nelidské výcvikové metody. Čím více se Hardy dozvídá, tím silněji ho přitahuje chladná Osbornová - i když v tomto bodě jde pouze o spekulace. Měla-li mezi hrdiny fungovat jemná milostná linie, zůstalo jen u teorie. Zajímavým zůstává přístup k filmovému času - hlavní vyšetřovací linii omezuje pouhých pět hodin.
Hynek Just: Do děje vpadáme bez delších oklik a poměrně natvrdo. Vojenské cvičení amerických "rangers" kdesi v panamských lesích, posádka šesti mužů vedená seržantem Westem (Samuel L. Jackson) právě vyskakuje z vrtulníku, čeká ji evidentně nelehký úkol kamsi za pár hodin dojít a cestou se neztratit; prší, přichází hurikán, stmívá se, drsný seržant křičí a vyhrožuje. Střih do dopoledne druhého dne, posádka nejen že nedošla kam měla, je důvodné podezření, že z větší části, seržanta nevyjímaje, nepřežila. O zápletku postaráno, přijíždí vyšetřovatel - bývalý ranger Hardy (John Travolta), aby během šesti hodin vytvořil pro plukovníka oficiální verzi toho, co se přihodilo. K dispozici má dva přeživší vojáky, sekunduje mu ne příliš schopná štábní vyšetřovatelka kapitán Osbornová (Connie Nielsen).
McTiernanův celuloidový gordický uzel
Pavel Dobrovský: John McTiernan bezesporu patří k režisérům se vcítěním do scénáře. Jeho podání kritických chvilek Westa a jeho mužů uprostřed pralesa působí dojmem "tady a teď", návraty zpět na útulnou základnu pak doprovází hřejivý pocit z civilizace. Prostředí hraje mnohem důležitější roli než hrdinové, protože je natolik výrazné a nespoutané, že koresponduje se zuřivými událostmi na základně. Na jedné straně lidská bouře, na druhé přírodní pohroma - a McTiernan s oběma pracuje zkušeně, jako Franklin s bleskem a drakem. Scénář k celému běsnění psal James Vanderbilt, který je buď bezbřeze geniální nebo naprosto neschopný. Vyprávění skvěle zapletl a do značné míry i rozpletl, ale zapomněl na propracovanost hlavních postav a namísto plastických charakterů je používá jako ploché účelové figurky. V podstatě s žádným z protagonistů není možné cítit sympatie, protože o nich nic nevíme! Najednou, uprostřed Jižní Ameriky, je banda chlapů a někdo někoho zabil, proto je nutné vraha objevit. Tečka. Podobný přístup by uspěl před dvaceti lety. McTiernan zkrátka nedokáže opustil sedlo strhujících, ale stále pouze akčních filmů.
Hynek Just: Právě tady začíná hra s divákem. Fakta potřebná k rozuzlení tajemných událostí z lesa se začnou z plátna doslova sypat, a to v tempu jen těžko vstřebatelném. Ještě dříve, než je možné stihnout připojit jména hlavních hrdinů k jejich obličejům (jakože za tmy, deště, s maskovanými tvářemi a v plné polní to není moc jednoduché), naskytnou se dvě diametrálně odlišné verze příběhu. První ze svědků, který přežil, Dunbar (Brian Van Holt), přiřazuje ke jménům účastníků mise zcela jiné události než jeho kolega, raněný Kendall (Giovanni Ribisi), postupně se odkrývá, že i Hardy vidí do situace nečekaně hluboko. Když osoby na plátně začínáme rámcově rozeznávat, přichází zjištění, že v rámci tajemných intrik došlo k záměně jejich jmen. Je evidentní, že vyšetřování komplikují předem dohodnuté scénáře událostí. Kdo o nich však ví, kdo vypovídá pravdivě, kdo v polopravdách, do jaké míry je naplánovaná i budoucnost vyšetřování, zůstane polozahalené i po skončení filmu - resp. i po cca desátém konci, který, stejně jako všechny předchozí, obrátil většinu dosavadních výsledků vzhůru nohama.
Jisté je jen jedno. Scénárista James Vanderbilt si dal na Zeleném pekle proklatě záležet. Pokud někomu patří hlavní zásluhy na celkovém dojmu z díla, pak rozhodně jemu. Režijně je film sice řemeslně dokonalou prací, ale nijak výjimečný. Zprvu dobře fungující kontrasty mezi scénami v divoké přírodě a teplem interiérů vojenské základny začnou po chvíli postrádat na atraktivitě, zrovna tak napětí při lesních akcích není, v porovnání například s Predátorem, až tak působivé. Podobně také herci nijak neexcelují, ale spolehlivě odehrávají... i když to možná není tak jisté. Alespoň karikaturní podoba machistického a přezíravého Travolty, se kterou zahajuje vyšetřování, riskuje určitou předvídavost jeho chování. A ta při zpětném pohledu v tu chvíli možná měla kontrastovat s jinak naprosto nepředvídatelnou genezí sledu událostí. Konec také přece odhaluje, že Travolta svou roli před ostatními hraje.
Víme, že nic nevíme
Pavel Dobrovský: John Travolta předvádí klasického policejního vyšetřovatele a jak tomu v posledních letech bývá u Travolty zvykem, nepotěší ani neznechutí (pakliže do hereckého dojmu nepočítáme vypracovanou muskulaturu) - pro režiséra byl jednoznačnou volbou, protože podobně jako on, i Travolta zůstává tak dvacet let pozadu. Samuel L. Jackson zaujme: hraje padoucha a jde mu to. Vyžívá se ve řvaní a komandýrování, jeho repliky jsou v podstatě střelbou hlášek a frází, ale střílí dobře, všechna čest. Connie Nielsenová jde ke dnu od scény ke scéně, po dvaceti minutách jí nikdo pózu "drsné tvrdé vyšetřovatelky" nevěří, jen ona ji k obecnému znechucení zoufale přehrává. Když jsme u znechucení - jednu roli dostal Giovanni Ribbisi, který je opět a spolehlivě tím největším slizounem celého filmu. Jak přichází k takovým rolím je záhadou. Dohromady herci poskytují solidní divácký zážitek, ovšem je nutné smířit se s jejich placatostí. Doslovnou.
Zelené peklo je rozpačitý film. Na jednu stranu poskytuje perfektní atmosféru, na druhou špatné herce a nesmyslně rozuzlený příběh. Štvanec od Williama Friedkina alespoň dával jakousi intelektuální hodnotu. Zelené peklo od McTiernana nedává nic. Jen hodně deště.
Hynek Just: Ať už dokonalost scénáře platí i na hledaných metaúrovních, nebo jsou to jen špatně vysvětlené signály něčeho úplně jiného (ke šťourání ve zdánlivě nesmyslných detailech také tvůrci přímo nabádají), je jisté, že jeho hlavním smyslem bylo důkladně prozkoušet divákovu imaginaci. Pro ty, kdo mají rádi polozahalené příběhy s konci v několika závorkách, může Zelené peklo představit i jistý mezník v tom, kam až lze ve hře s kombinatorickými schopnostmi zajít.
Související odkazy: oficiální stránka
Zelené peklo (Basic, USA 2003) Hrají: John Travolta (Hardy), Connie Nielsen (Osborne), Samuel L. Jackson (West), Timothy Daly (Styles), Giovanni Ribisi (Kendall), Brian Van Holt (Dunbar), Taye Diggs (Pike), Dash Mihok (Mueller), Cristián de la Fuente (Castro), Roselyn Sanchez (Nunezová), Harry Connick Jr. (Vilmer); Scénář: James Vanderbilt; Hudba: Klaus Badelt; Režie: John McTiernan; 146 minut, titulky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka