Zdeněk Pololáník, hudební skladatel
Všestranný hudební skladatel Zdeněk Pololáník se narodil v Brně v roce 1935. Jeho hudební talent se spontánně vyvíjel už od dětství. Hudební nadání také předal svým dětem, syn Petr je dirigentem a dcera Jana varhanicí.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Na brněnské konzervatoři studoval Zdeněk Pololáník hru na varhany, kompozicí se zabýval už od školních let, kdy už řada jeho prací nesla pečeť osobitého skladatelského přístupu. Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně navštěvoval kompoziční třídu Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Vycházel při komponování z bezpečné znalosti nástrojů, které sám také prakticky ovládal.
V 60. letech 20. století byl členem proslulé skladatelské Skupiny A spolu s Janem Novákem, Miloslavem Ištvanem a dalšími autory, kteří tíhli k moderním skladatelským směrům zejména západní hudby, které později nebyly u nás z politických důvodů žádoucí.
Zdeněk Pololáník obsáhnul ve svém uměleckém životě snad všechny skladatelské oblasti. Vedle opusů koncertních skladeb pro nejrůznější obsazení činně komponoval hudbu scénickou, baletní, ale také filmovou. Výrazně v tomto oboru na sebe upozornil hudbou k filmu Žert režiséra Jaromila Jireše, se kterým spolupracoval i na dalších titulech, např. Katapult, Prodloužený čas, Lev s bílou hřívou aj.
V roce 2013 uvedlo Moravské divadlo v Olomouci premiéru jeho opery Noc plná světla inspirovanou dramatem Paula Claudela Zvěstování Panně Marii.
Nejposlouchanější
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Osudy Ladislava Heryána. Vzpomínání katolického kněze, filozofa, hudebníka a pedagoga
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.