Zajímavosti ze světa vědy

Jak je známo, uhlík existuje v přírodě v mnoha podobách – jeho atomy se mohou uspořádat tak, že tvoří tuhu neboli grafit, ale také nejtvrdší nerost diamant nebo grafen sestávající z jediné vrstvy uhlíkových atomů s velmi zajímavými vlastnostmi; uhlíkové atomy mohou tvořit i velmi složité molekuly zvané fullereny, které tvarem připomínají fotbalový míč. Vědci z univerzity ve Stony Brook v americkém státě New York podle týdeníku New Scientist zkoumali, jestli by bylo možné vytvořit formy uhlíku hustější než diamant. Systematicky proto modelovali různá uspořádání uhlíkových atomů při různých teplotách a tlaku. Tři konfigurace se jevily dostatečně stabilní, aby se skutečně daly vytvořit. Ani jedna by sice podle počítačových simulací nebyla tak tvrdá jako diamant, nicméně všechny by byly o trochu hustější. Tím by získaly i vyšší index lomu – a byly by tak třpytivější a zářivější. A které dámě by se nelíbil šperk ještě zářivější než diamant? Pro vědce je však jistě podstatnější, že pokud by se takové formy uhlíku daly vyrobit, což by samozřejmě nebylo snadné, podle simulací by mohly fungovat jako supravodiče. Příslušnou studii uveřejnil odborný časopis Physical Review Letters.

Současní ptáci často hýří mnoha barvami – jací však byli jejich dávní předchůdci? To není ze zbytků dávných organismů snadné zjistit. Jak uvedla agentura AFP s odvoláním na studii v předním vědeckém týdeníku Science, mezinárodní tým vědců však dokázal pomocí nejmodernějších analytických metod najít chemické stopy barevné látky neboli pigmentu zvaného eumelanin u dvou fosilních ptáků starých více než 100 milionů let. S využitím synchrotronového záření zkoumali množství a rozložení pigmentů ve vzorcích zkamenělin dvou prehistorických ptáků. Jedním byl Confuciusornis sanctus, který žil před 120 miliony lety a jako první má skutečně ptačí zobák. Druhým byl Gansus yumenensis, který je pokládán za nejstaršího moderního ptáka, žil před 100 miliony lety a vzhledem trochu připomínal dnešní potápku. Studie přibližuje biochemii prehistorických živočichů a přináší další informace o jejich potravě a životním prostředí. Podle jednoho z vedoucích uvedeného týmu, geochemika Roye Wogeliuse z Manchesterské univerzity, se pigment eumelanin vyvinul velmi dávno, je z evolučního hlediska velmi starý, přesto ho živé organismy na Zemi nadále aktivně vytvářejí. Určuje totiž tmavé zbarvení srsti a očí u mnoha současných druhů živočichů a podmiňuje barvu vlasů a očí i u člověka.

Skunkové a další jim podobné šelmy mají pruhy a skvrny, jimiž už předem varují nepřátele před svou mocnou zbraní: nevábně vonícím sekretem, který vystřikují z velkých pachových žláz pod ocasem. Jak ovšem zaznamenal vědecký týdeník Nature s odkazem na studii v odborném časopise Evolution, ukazuje se, že tito živočichové mají společné i další rysy: obvykle jsou nevysocí, ale silní a podsadití a vyskytují se na značně otevřeném prostranství. Theodore Stankovich z Massachusettské univerzity a jeho kolegové zkoumali desítky druhů savců z hlediska výraznosti zbarvení srsti, velikosti těla, jejich životního prostředí a schopnosti využívat pachu z pachových žláz ke své obraně. Zjistili, že druhy vyznačující se nápadnějším, kontrastnějším zbarvením, také dokáží svůj páchnoucí sekret účinněji využívat a přesněji jím mířit na cíl. Podle autorů citované studie se výraznější zbarvení a současně lepší schopnost obrany u těchto živočichů vyvinuly buď v důsledku toho, že začali žít na otevřenějších prostranstvích, kde nalézali méně možností úkrytu, nebo když se v jejich původním prostředí z nějakého důvodu zvýšil počet jejich nepřátel.