Z Ruska
Nová premiéra moskevského Divadla.doc je téma dnešní poznámky Jany Klusákové.
Těatr.doc neboli Divadlo dokumentárních her vzniklo v Moskvě v roce 2002 z iniciativy několika dramatiků. Jedná se o nestátní, nekomerční, nezávislý a kolektivní projekt. Mnozí divadelníci tu pracují jako dobrovolníci, to jest bezplatně, a vědí, proč tak činí: Divadlo.doc se stalo místem úspěšných debutů. Vychází z reálných textů, obsáhlých rozhovorů a osudů reálných lidí; je to specifický žánr na pomezí umění a aktuální, často sociální publicistiky. Tvůrčí skupiny v Divadle.doc vytvářejí představení na základě setkání s konkrétními lidmi a jejich svědeckých výpovědí. O představeních, uvedených během uplynulých jedenácti let, se hodně psalo; na prestižních festivalech v několika evropských zemích i doma v Rusku získaly řadu cen.
Dosud poslední premiéra sklepního Divadla.doc Tolstoj – Stolypin proběhla v těchto dnech; čerpám z reakce ruského tisku. Hru Olgy Michajlovové režíruje zkušený Vladimir Mirzojev, laureát Státní ceny a donedávna umělecký šéf moskevského Divadla Konstantina Stanislavského; Mirzojev v posledních dvou letech proslul jako vytrvalý účastník všech moskevských protestních akcí a demonstrací, stal se členem Koordinační rady ruské opozice.
Olga Michajlovová napsala hru Tolstoj – Stolypin na objednávku divadla v Penze (půlmilionové město v Povolží, sedm set kimometrů od Moskvy) u příležitosti loňského sto padesátiletého výročí Stolypinova narození. Zde si dovolím malou historickou odbočku. Ruský aristokrat Petr Stolypin, ročník 1862, se stal ve čtyřiceti letech nejmladším ruským gubernátorem. Brzy na to už byl ministrem vnitra a v roce 1906 ho car Mikuláš II. jmenoval ministerským předsedou – ve složité situaci po první revoluci roku 1905. Stolypinovy zkušenosti s politickou správou Ruska, znalost hospodářských a sociálních poměrů země i revoluční atmosféra v roce 1905 přispěly k tomu, že jeho vláda navrhla zavedení agrárních reforem, které chtěly Rusko na jedné straně zmodernizovat a na druhé straně zabránit dalšímu revolučnímu výbuchu. Reformy posílily ekonomický růst Ruska před 1. světovou válkou a umožnily vznik moderního zemědělství – bohužel nakrátko. 14. září 1911 podlehl devětačtyřicetiletý Petr Stolypin v kyjevském divadle zranění při atentátu. Představení v Divadle.doc vychází z korespondence mezi spisovatelem Lvem Tolstým a premiérem Stolypinem. Pánové se neshodují v názoru na právo na soukromé vlastnictví, především na půdu; shodují se v obavách o další osud Ruska.
Dvaaosmdesátiletý Lev Tolstoj píše: Člověče, vždyť oni vás zabijí – a diví se Stolypinovu klidu. Stolypin ví, že ho čeká smrt, a přijímá tento fakt až s tolstojovským fatalismem.
Do titulních rolí režisér Mirzojev obsadil dva mladé herce: Lva Tolstého hraje Zachar Chungurejev a Petra Stolypina Arman Chačatrjan.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.