Výběr z denního tisku, 8. listopadu

Zemřel Vladimír Jiránek, král trpké zkratky. Větší či menší medailony o jeho životě a tvorbě najdete ve všech novinách. Mladá fronta kromě toho přináší vzpomínku kreslíře Jiřího Slívy: „Jiránek na mě od začátku působil jako typický intelektuál francouzského ražení, jenž kouří v pařížské kavárně; k jeho oblíbencům patřil tamní časopis Hara-kiri a kreslíř George Wolinski, i když podle mě ho Jiránek předčil. Na rozdíl od jiných, kteří se vystřílejí a ke konci už jen dokulhají, Jiránek ve své tvorbě neupadal (…) Byl už nemocný, vyhublý, ale bystré oči mu pořád zářily a mě těšilo vědomí, že tam na Starém Městě v druhém patře u jeho stolu vzniká den co den nový nápad, který mě zítra v novinách pobaví.“

Autor typických karikatur, Boba a Bobka, Pata a Mata je citován v Hospodářských novinách: „Považuji se za člověka konzervativního, který by byl rád, aby se udržely nějaké hodnoty. Pro mě je problém, jak naše životy skloubit s tryskem, který nabrala současná společnost…“ A tomu trysku se Jiránek bránil třeba i tak, že nikdy nepřešel na počítač.

Velkou ukázku karikatur pochopitelně najdou naši posluchači v Lidových novinách. Na dvoustránku uprostřed dnešního vydání je upozorní už zpráva na titulní straně. Lidové noviny přišly o jednu ze svých stálic a jistot, o svou grafickou značku, kterou nesly od svého restartu v roce 1989. „Ztráta těchto novin není však nic proti tomu, oč přišel inteligentní humor a vtip v této zemi: o jeden ze svých nejlepších mozků.“ Lidové noviny vzpomínají na Jiránkův život, na jeho dílo před rokem 89 i po něm a otiskují sérii karikatur od roku 1990 až do tohoto týdne.

„Cítím se stále bytostným humoristou, to znamená člověkem, který pozoruje svět, a i při vědomí toho, že svět nikterak veselý není, přesto se pokouší najít úhel pohledu, který to učiní stravitelnější,“ také Právo cituje Vladimíra Jiránka. A otiskuje vzpomínky několika lidí, se kterými se potkal, například herce Josefa Dvořáka, hlas Boba a Bobka, který píše, že měl vždy pocit, že Jiránkův humor, reagující aktuálně a s moudrostí tu bude vždy přítomný. „Nějak se nedovedu vžít do situace, že je to dnes už minulost.“

Právo uvádí jedním historickým citátem z Lidových novin svou přílohu Salon: „I na spáleništi si někdo ohřívá polévku.“ A je to citát z Karla Čapka pro vydání, ve kterém najdete úvahu Václava Bělohradského s názvem Hodnoty a jiné fúrie. Ve čtvrteční kulturní příloze je dále medailon malíře Marka Slavíka včetně reprodukcí jeho děl, článek o novém chystaném filmu Alice Nellis Revival anebo rozhovor s ukrajinskou zakladatelkou feministické skupiny FEMEN, která vznikla v roce 2008 a od té doby bojuje protesty „nahoře bez“ proti sexuální turistice, církevním restitucím, falšování ruských voleb anebo uvěznění Pussy Riot.

Trochu protestní povahu už dnes nutně má malijská kapela Tinariwen, autoři tzv. pouštního blues a letošní držitelé Grammy v kategorii world music. Tinariwen pochází ze severního Mali a patří k Tuaregům, kteří vyhlásili nezávislý stát Azavad, ovšem brzy o něj nejspíš zase přijdou kvůli intervenci okolních států. Na severu země byl vyhlášen zákaz hudby, který v praxi vypadá tak, že do města přijede džíp s vojáky, kteří zdemolují hudební nástroje a pohrozí uřezáním prstů hudebníkům. Krátký rozhovor s Tinariwen najdete v Hospodářských novinách.

A v Hospodářských novinách najdete také článek s nadpisem Šílené lásky. V Praze bude hořet Paříž a nad palácem Illusion bude levitovat duch Madonny z období Vogue. Rudými rty a v mužském kvádru o pár set metrů níž v kině Lucerna bude lesbický pár v důchodu ve stylu Thelmy a Louisy zachraňovat svůj vztah útěkem do Kanady ve snímku Místy oblačno. Komedie režiséra Thoma Fitzgeralda dnes zahájí pražskou část filmového festivalu Mezipatra zaměřeného na gaye, lesby a další sexuální menšiny.Z programu Mezipater vybírá v Hospodářských novinách Jindřiška Bláhová, rozhovor s ředitelem festivalu si můžete poslechnout na webu Mozaiky v rubrice Film.