Výběr z denního tisku 21. června 2011
Pražské Quadrienalle se přehouplo do své druhé poloviny, po včerejších recenzích k němu svou pozornost dnes obracejí Mladá fronta a Lidové noviny. Věra Drápelová pro Mladou frontu navštívila inscenaci opery Philippa Glasse Les enfants terribles v bývalé vývařovně bohnické psychiatrické léčebny. Režisérka Alice Nellis dokázala prý s výtvarníkem Matějem Cibulkou prostředí zaplnit působivými obrazy mezi snem a realitou, a to za pomoci nemocničních postelí, závěsů, projekcí, světla a zpěváků i hudebníků v pyžamech. Balancování na hraně duševní propasti a incestu jako poslední premiéra opery národního divadla a jeden z vrcholů pražského quadrienalle má prý jedinečnou atmosféru.
Také Helena Havlíková pro Lidové noviny psala o Příšerných dětech, v jejím podání se dočteme jak historii díla, tak zamyšlení nad jednotlivými momenty inscenace. Do sebe zacyklený vnitřní svět sourozenců, který končí v jakési černé díře, je ideální podklad pro Glassovy repetitivní hudební struktury. Ty pak ve spojení s textem prý působí až závrať. Režisérkou vybraný prostor je ideální, hudební nastudování Petra Kofroně přesné a jisté a všichni sólisté si zaslouží mimořádné uznání, suverénně zvládli nejen obtížné zpívání, ale i složitě rozehrané akce.
Také Jana Machalická se v Lidových novinách vypravila na PQ a to na jeho část nazvanou Intersekce a ztělesněnou třicítkou bílých boxů na piazzetě národního divadla. Vedle pomyslné procházky, kde vyjmenovává boxy, které ji tak či onak zaujaly, se redaktorka neustále pohoršuje nad tím, že scénografie na PQ opouští divadlo a navozuje kontakt s výtvarnou instalací a performance. Co na tom, že tím festival odráží progresivní tendence současného výtvarnictví a bez zbytečného nákladu všech ostatních tvůrců divadelní inscenace umožňuje setkání samotných scénografů? Pro Machalickou taková expozice nefunguje ani jako drama ani jako konflikt nebo dialog výtvarného umění a divadla. „Je to jen chaos a všehochuť nevyrovnané úrovně bez jednotící výpovědi.“
V paláci Colloredo-Mansfeldů v centru Prahy se dnes otevírá Artbanka Museum of Young Art, informují dnešní Hospodářské noviny a Mladá fronta. Na ploše zhruba čtyř tisíc metrů čtverečních se představují desítky začínajících autorů, nechybějí prý ale ani proslulá jména jako Krištof Kintera, Jiří David či Lenka Klodová. Palác je tak otevřen veřejnosti ještě před plánovanou rekonstrukcí, přesto je podle jednoho ze dvou hlavních kurátorů Radka Wohlmutha během na dlouhou trať.
Nakonec ještě ze světa komiksu. Hospodářské noviny přinášejí zprávu Antonína Tesaře o vydání jedné ze zásadních knih tohoto žánru v českém překladu. Jedná se o šestidílný Incal, proslulého dědice surrealismu Alejandra Jodorowského a francouzské komikové legendy Moebia. Medailony obou tvůrců doplní i historie vzniku díla. Incal může prý posloužit jako důsledná ukázka evropských sci-fi komiksů, které s oblibou spojují přemrštěně podaná žánrová klišé s ironickým odstupem.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.