Vladimír Just a jeho Faust jako stav zadlužení

24. červenec 2017
03085578.jpeg

Faust jako stav zadlužení. Tak se jmenuje nová kniha od prof. Vladimíra Justa. Je a není to kniha nová - shrnuje totiž letitý teatrologův zájem o faustovskou tematiku, faustovské podoby a inspirace. Mluvit budeme o Faustovi, hrát budeme faustovský repertoár.

Jednou se dozvídáme, jak často a v jakých podobách se na českých jevištích Faust, Mefisto a Markéta objevují dnes (a odtud citát, který jsme si půjčili), podruhé, jak se inscenoval Goethův opus magnum v době Jana Nerudy, potřetí podnikáme exkurz do gnostické a postgnostické intepretace dramatu a nakonec čteme také o českých inspiracích od Josefa Váchala, přes Jiřího Suchého až po Josefa Šafaříka. A tak vskutku platí teze z podtitulu knihy „desetkrát o Faustovi, pokaždé jinak“.

„Až se na jazyk dere klišé, že doba začíná zase (po kolikáté už) smrdět sírou“

Vladimír Just je profesor na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, divadelní kritik, teoretik a historik, mediální komentátor, intelektuál.

Faust, tento povýtce novověký evropský mýtus, tkvící svými kořeny hluboko ve středověku až starověku, nepatří pouze divadlu a literatuře, hudbě či filmu, nepatří ani jen filosofii, historii, teologii, atroposofii, antropologii, psychologii, magii, hermetismu či jiné esoterice, mystice nebo folkloristice. Faust je jako mýtus fenomén mezioborový.“

Pokud s námi podepíšete pomyslný kontrakt a trochu své časovosti strávíte s naším vysíláním, pak se dozvíte právě o různých podobách tohoto podpisu a jejich důsledcích. Na našem faustovsko-mefistofelském letu pod pláštěm mýtu se zabýváme různým čtením J. W. Goetha na jevištích od tzv. diskofausta z 80. let, přes inscenaci Otomara Krejči z konce 90. let až po jednu loutkářskou variaci z loňského roku. Zároveň ale rozebíráme samotný příběh Fausta a jeho interpretace – o Faustovi jako cestě k poznání, k našemu nitru.