Vladimír Buřt a Tomáš Buřt, stavitelé

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Není jim lhostejné místo, kde žijí, nejsou jim lhostejny památky, které v sobě nesou kulturní a duchovní tradici našich předků, není jim lhostejna krajina naší vlasti. Poznala jsem je osobně na veletrhu památek, kde spolu přednášeli o některých významných ohrožených objektech, i o těch, u nichž se alespoň část podařila opravit, aby se z nich před našima očima nestaly „zbytečné“ ruiny.

Oba pánové, Vladimír Buřt a Tomáš Buřt, jsou příkladem osobností, o nichž víme, že „skutek neutek“, ba právě naopak. Ve vysílání nám představili památky Lounska, Mostecka a Chomutovska, ke kterým již byly ruce přiloženy, i ty, kterým je dělných rukou a moudrých hlav velice zapotřebí.

Tomáš Buřt: „Myslím, že vhodnou hudbou by mohly být skladby Christopha Willibalda Glucka, úzce spjatého se zámkem Jezeří, ke kterému má otec i já velmi blízký a vřelý vztah.“

Zámek Jezeří sehrával dominantní roli v dějinách kraje. Přesto krátké nahlédnutí do webových stránek zámku není radostné. „Jezeří je státní zámek, který se nachází na svazích Krušných hor v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 12 km jihozápadně od města Litvínova na katastru osady Jezeří, která je místní částí města Horní Jiřetín.

|foto: Ivana Růžičková

Dnešní barokní stavba překrývá renesanční zámek a ten zase gotický hrad. Mohli bychom jít ještě hlouběji do historie a sledovat původní slovanské osídlení celé oblasti. Ještě o něco dříve si tato místa vybrali pro své sídlo dávní Keltové, kteří měli své oppidum i svatyně na svahu krušnohorského úpatí. Dnes je zámek Jezeří památkou první kategorie, výjimečnou nejen pro svoji mimořádnou uměleckou a architektonickou hodnotu, ale i pohnutý osud, neobyčejně krásnou polohu a význam pro současný i budoucí vývoj a formování života v podkrušnohorské krajině.

Významná kulturní památka byla ještě v polovině 80. let z důvodu prioritní těžby uhlí určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla realizována tak radikálně a přímočaře, jak tomu bylo u královského města Mostu. Zámek byl zprvu odsouzen k pomalému chátrání. Před veřejností byla zpochybňována jeho vysoká hodnota a také na mapách, vydaných v té době, bychom jej marně hledali. Tyto snahy však vyvolávaly zcela opačný účinek. Problém, který byl nastolen, totiž daleko přesahoval otázku bytí či nebytí zámku.“

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.