Vystudovala historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Potom krátce pracovala v Regionálním muzeu v Teplicích, odkud pochází. V roce 2002 nastoupila do Českého rozhlasu Sever, kde působila především ve zpravodajství, věnovala se také pořadům o historii, kultuře a vědě. V roce 2007 rozhlas na dva roky opustila.
Od roku 2016 připravuje pořady věnované historii na ČRo Plus. Přispívá do řad Archiv Plus, Téma Plus, Historie Plus a Ex libris a do nepravidelných projektů. Zároveň pro regionální stanice Českého rozhlasu připravuje a společně s Richardem Šulkem uvádí magazín pro německou menšinu Sousedé a na ČRo Sever spolumoderuje a přispívá do vědeckého magazínu Planetárium.
V roce 2023 obdržela Česko-německou novinářskou cenu v kategorii audio za pořad Českoslovenští Němci odsunutí do NDR vysílaný v rámci řady Téma Plus.
Ve volném čase se zajímá o historii severočeského pohraničí, kde se narodila a žije. Například sbírá vzpomínky pamětníků v obci, kde bydlí. Jinak ráda chodí po horách, sportuje, stará se o zahradu, čte, vaří nebo cestuje.
Všechny články
-
Joe Valachi a porušení omerty aneb Komu říkají mafiáni pentito?
Členové mafiánských klanů newyorského podsvětí měli ve svých rodných listech často obce jako Corleone, Palermo a podobné. Jak mafie funguje se však dlouho příliš nevědělo.
-
Egerlandské kroje v Mariánské Týnici. S Filipem Hrbkem o německém osídlení Litoměřic
V Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici u Kralovic otevřeli novou expozici místních krojů. Jsou zde k vidění i kroje původního německého obyvatelstva.
-
Německé obyvatelstvo v historii Litoměřic. Půlstoletí partnerství Lipska a Brna
V tomto vydání Sousedů si budeme povídat o německojazyčném obyvatelstvu severočeských Litoměřic. Zahajujeme tak občasnou rubriku věnovanou německému osídlení českých zemí.
-
S novým šéfredaktorem LandesEcho o jeho plánech. Katharina Dirringlová a život mezi dvěma národy
Tentokrát se věnujeme hlavnímu tištěnému médiu pro německou menšinu v České republice – měsíčníku LandesEcho, který vydává Shromáždění německých spolků v České republice.
-
Za svou typickou tvář vděčí Františkovy Lázně Gustavu Wiedermannovi
Výročí týdne tentokrát patří jednomu z nejvýznamnějších lázeňských architektů – Gustavu Wiedermannovi, který se narodil 24. srpna 1850 ve Františkových Lázních.
-
Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců
V českých zemích se chmel pěstuje od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava. Labužníci si pochutnávali na mladých chmelových výhoncích.
-
Vavřinecká pouť v Chodově. 10 let česko-německé školky v Atdorfu. Připomínka malíře Freda Hartiga
O uplynulém víkendu se v Chodově konala Vavřinecká pouť. Po malé pietě u památníku obětem války jsme pořídili rozhovor s tamním starostou Patrikem Pizingerem.
-
Klínská brána v Krušných horách místem česko-německého setkání. Rok od požáru v Saském Švýcarsku
V sobotu 22. července se v Krušných horách na místě zvaném Klínská brána v blízkosti česko-německé hranice konal letní piknik pořádaný Klubem česko-německého partnerství.
-
Ničivá exploze sopky Krakatoa
Údajně nejhlasitější zvuk, jaký kdy člověk slyšel, zazněl dne 27. srpna 1883 při výbuchu vulkánu Krakatoa na stejnojmenném indonéském ostrově mezi Jávou a Sumatrou.
-
Expedice: Krumpáč a lopatka, ale i laser nebo letadlo aneb Jak pracují archeologové
Laikům se práce archeologů může zdát velmi zajímavá. Téměř romantická. Filmoví fanoušci si možná vybaví Indiana Jonese Jaká je ale práce archeologů ve skutečnosti?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 26
- 27
- 28
- 29
- 30
- …
- následující ›
- poslední »