Věra Sládková: Poslední vlak z Frývaldova. Rozhlasové zpracování díla známého z Kachyňova seriálu Vlak dětství a naděje

8. květen 2022

Radioseriál

Největší audioportál na českém internetu

Věra Sládková: Poslední vlak z Frývaldova | Foto: Profimedia

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Osobitý obraz pohnuté doby protektorátu, tak jak ji zažila ještě nedospělá, ale velmi citlivá dívka. V jedné z hlavních rolí volné dramatické trilogie, známé z filmového zpracování Karla Kachyni, exceluje Stanislav Zindulka. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Otec (Stanislav Zindulka), Matka (Libuše Billová), Věra (Jiřina Ostrá), Vypravěčka (Dagmar Pistorová), Ema (Jana Janovská), Gluck (Milan Vágner), Wenig (Vilém Pfeiffer), Sepp (Miroslav Středa), Bretschneiderová (Olga Hauková), 1. turner (Jiří Valchař), 2. turner (Karel Mišurec), Topič (Leopold Franc), Úředník (Bohumil Slezáček), Soused (Karel Adam), Sousedka, Prodavačka (Olga Hegerová), Hlasatel (Stanislav Tesař), Děd (Rudolf Chromek), Vémola (Pavel Kunert), Švagr (Jaroslav Dufek), Amálka (Jiřina Prokšová), Učitel (Jiří Tomek), Generál (Maxmilián Hornyš), Průvodce (Alois Liškutín), Ředitel (Dobroslav Riegl, Jiří Dušek), Dorn (Josef Karlík), Breberová (Libuše Vaněčková), Milan (Erik Pardus), Vrátný (Karel Adam), Policista (Bohumil Smutný), Hasič (Dorek Rosenmayer) a Dornová (Naďa Chmelařová)

Dramaturgie: Josef Zahradníček

Hudba: Zdeněk Pololáník

Režie: Olga Zezulová, Jan Tůma

Natočeno: v brněnském studiu Československého rozhlasu v letech v roce 1978–80

Tři hry, které napsala pro brněnské rozhlasové studio v letech 1978 až 1980 Věra Sládková na motivy svých románů (Poslední vlak z Frývaldova, Bílé punčochy, Nedostateční dlouholebci), natočila zkušená režisérka Olga Zezulová a do postavy tatínka obsadila Stanislava Zindulku. Příběh československého pohraničí, brněnského prožívání okupace i konce války je tu vyprávěn pohledem malé holčičky, která vnímá okolní děje jako jakési přízračné divadlo a nechápe okolnosti, které naopak dobře chápe posluchač.

Rozhlasová trilogie se později stala předlohou k televiznímu seriálu režiséra Karla Kachyni Vlak dětství a naděje a Stanislav Zindulka později vzpomínal, že se na konkurz na postavu tatínka, kterému jeho žena (v seriálu ztvárněná Helenou Růžičkovou, v rozhlasovém zpracování Libuší Billovou) říká „srágorka“, vypravil, aniž byl pozván, protože ho prostě hrát musel. A režiséra, který s ním původně nepočítal, přesvědčil.