Václav Žůrek, historik specializující se na středověk
Karel IV. získal darem jako relikvie mimo jiné tři zuby Karla Velikého, prvního císaře svaté říše římské, korunovaného v roce 800. Dva později sám daroval. O osudu třetího se dodnes neví nic.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Císaře Svaté říše římské korunoval papež, kdežto krále arcibiskup nebo biskup. V císařském titulu Karla Velikého a ještě i jeho blízkých následovníků ve funkci se spojovala vrcholná církevní moc se světskou. Postupem doby však mezi oběma mocemi docházelo k soupeření o autoritu a její výkon. Někteří císaři sesazovali papeže, někteří papežové vyhlašovali nad tím či oním císařem církevní klatbu.
Jak si v tomto poměru sil počínal Karel IV.? Zdá se, že dosti pragmaticky: ještě před svou volbou císařem, o niž usiloval z vůle a za mocné diplomatické podpory svého otce Jana Lucemburského v politickém zápasu s Ludvíkem Bavorským, přísežně potvrdil své závazky vůči papežství.
Co však znamenala Svatá říše římská? Co obnášelo být císařem? A jak se Karel IV. s touto úlohou vypořádal, jaký do ní vkládal obsah? Skutečně byl jednou z nejvýznačnějších postav evropských dějin, jak je často slyšet při letošních oslavách 700. výročí jeho narození?

Nejen na tyto otázky v Telefonotéce odpověděl historik Václav Žůrek z Centra medievistických studií. Sám právě dopisuje životopis Karla IV., ve kterém se zvláště zaměřuje na to, jak Karla viděli jeho současníci a jak se císařův obraz utvářel. Panovníci – nejen středověcí – značně dbali na svůj „image“ u současníků i pro budoucnost.
Karel IV. nebyl v tomto ohledu jiný, spíše se dá říct, že mu velmi záleželo na tom, aby zanechával obraz, jaký si přál: být vnímán jako moudrý král. Letošní oslavy jsou důkazem, že se mu to podařilo, soudí historik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...