Tajemství jednoho léta kdesi v Americe. Právě vyšel nový román Benedicta Wellse
Typický Coming-of-Age román. Ovšem tak intenzivní zážitek, který máme po přečtení, známe zatím pouze z kina. V době korony to vůbec není špatné. Od jeho poslední knihy – byla to sbírka povídek s názvem „Konec osamělosti“ – uběhlo téměř šest let. O to větší bylo očekávání nového Wellsova románu. Podrobnosti v glose Evy Novak.
Hard Land – tak nazval Benedict Wells svůj nový román, v pořadí pátý. Vypráví v něm o místy nesnesitelném a přitom krásném období puberty. Už první věta nás chytí a nepustí: „V tomto létě jsem se zamiloval a moje maminka umřela.“
Příběh se odvíjí v osmdesátých letech ve státě Missouri. Aby utekl od smutných události doma, pracuje protagonista příběhu, patnáctiletý Sam, v místním kině. Samova maminka umírá na rakovinu, otec je nezaměstnaný, rodina bydlí hned vedle hřbitova, protože tam je to nejlevnější. Podivuhodné místo, které mu každý den připomíná blízké úmrtí v rodině. Sam byl vždy samotář a na hřbitově zpočátku nachází klid. V tomto létě, které má pro něj magický nádech, je všechno postavené na hlavu. Sam nachází nové přátele, zamiluje se a objevuje tajemství města ve kterém žije a ve kterém se také narodil. Poprvé má pocit, že už není nevýrazným samotářem.
Hard Land je kniha o znovunalezení sebe sama pomocí lásky a bolesti. A také pomocí hudby, přátelství i filmů. Až v doslovu se dočítám, že ona grandiózní první věta románu, která mi připadala trochu povědomá, je skutečně odcizená – řekněme spíš vypůjčená. Autorem originálu je Charles Simmon, tak začíná jeho román Slaná voda (Salt Water, 1998). Ani to kvalitu Wellsova románu neumenšuje. A navíc autor vypůjčení přiznal.
Benedict Wells: Hard Land. Nakladatelství Diogenes, únor 2021. 345 stran.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
