Svět jiné hudby s Alešem Opekarem: Visa for Music aneb Hudbě vstup povolen!
World music i populární hudba ze severní a střední Afriky pohromadě. Pohaslé hvězdy i překvapivé objevy. To vše s vůní máty a arganového oleje nabízí veletrh Visa for Music v marockém Rabatu. Poslechněte si ohlédnutí za jeho loňským ročníkem v pořadu Svět jiné hudby.
O kulturním dědictví Maroka hovoří v úvodu pořadu manažer berberské taneční skupiny Tizwite Jusuf Benhoa a ředitel festivalu alternativní hudby L´Boulevard v Casablance Dushen Bahjo. S Marokem je tradičně spojena také hudba Gnawa, do jejíchž tajů Aleše Opekara ještě před veletrhem zasvětil guru Abbdellah El Gourd a jeho manažer Amin Chebihi.
„Jednou z pohnutek rituálních obřadů Gnawa je něco jako mentální terapie. Přes psychickou obrodu se pomůže i tělu. Během rituálu se čistí duše ze společenských depresí a všeho, co nás uvnitř trápí,“ říká Amin a Abbdellah upřesňuje: „Začíná se v sedm večer, končí v sedm ráno, pak je čas na odpočinek, ale následně se ještě rituál dokončí, repertoár totiž obsahuje 240 písní, takže to trvá dva dny, než se vše naplní.“
O specifických plechových perkusích krakebo, vzdáleně příbuzných s dřevěnými jihošpanělskými kastanětami, říkají: “Jejich rytmus připomíná tření řetězů o sebe, kterými byli svazováni otroci, kteří takto museli putovat dlouhé trasy a řetězy jim řinčely na nohou i rukou. Pomalu, když putovali za nucenou prací, rychle, když prchali na svobodu.“
Návštěva Abbdellaha byla jen třešinkou na dortu, přidanou k účasti na veletrhu. Šestý ročník Visa For Music se loni konal od 20. do 23. listopadu. Zahrnul přes 50 showcasů, sedm konferencí, tři workshopy a stovky setkání. Přijelo přes 1000 účastníků ze 70 zemí, z toho 25 afrických. Hodně účinkujících bylo přímo z Maroka.
K objevům patřila Soukainu Fahsi, šestadvacetiletá zpěvačka, která nedávno skoro vyhrála talentovou soutěž Arab's Got Talent a je tak populární v celém arabském světě. Dokládá, že i pop music se dá inspirativně kombinovat s arabskou tradicí, plnou příjemně chvějivých melodických ozdůbek a méně obvyklých zvuků perkusí nebo strunných nástrojů.
Třístrunná loutna guembri jako hlavní nástroj hudby Gnawa je dnes v celém Maroku velmi populární i u mladých arabských hudebníků, kteří nemající etnicky nic společného s národem Gnawa, jehož kořeny jsou jižněji v Africe. Typickým příkladem byla skupina Bab L' Bluz. Posouvají magické a léčivé zvuky do nových kontextů, tentokrát i s bicí soupravou, i když flétnista občas také vezme do ruky krekeb.
Zpěvačka Yousra Mansour hraje na menší, kytarové guembri a to pravé velké, basové obsluhuje Brice Bottin.
Naopak jako pohaslá hvězda působila Natacha Atlas. Dobří hudebníci kolem ní to nezachránili.
Povídání o festivalu L' Boulevard v Casablance doprovodila nahrávka marockého rappera Boummaska, ohlédnutí za Visa For Music uzavřel triumvirát zpěvaček Lucie de Carvalho z Angoly, Isabel Novella z Mosambiku a Siti ze Zanzibaru.
Nejposlouchanější
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Alois Jirásek: Lucerna. Pohádka nejen o tvrdohlavém mlynáři a jeho milované Haničce
-
Michail Bulgakov: Pilát Pontský. Osudný den v životě římského prokurátora
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka